Rým v názvech Hrot a Shrot je náhoda. Shrot navazuje na Paranoiu, vysvětluje sólo vývojář Spytihněv
Quest tentokrát ve studiu přivítal sólového vývojáře Spytihněva, kterého proslavil Hrot, tzv. boomer shooter zasazený do Československa, a nyní tvoří komorní realtimovou strategii Shrot. Může se to zdát nepravděpodobné, podobnost názvů je ale prý čistě náhodná.
„Shrot s Hrotem nesouvisí. Není to pokračování, navazování, není tam vlastně nic společného. Možná kůň, ten se v obou objevuje, ale jiný kůň. Docela jsem si s tím názvem zavařil, protože mate,“ vysvětluje Spytihněv trochu paradoxní situaci.
Na Hrotu pracoval sám pět let, při vývoji ho inspirovaly vzpomínky z dětství i jeho okolí. Ve střílečce z Československa se tak objevuje Vyšehrad, stanice metra Kosmonautů (dnešní Háje), ale třeba také konzerva Krevní tučnice. I přes celosvětový úspěch ale Hrot 2 neplánuje – už proto, že by mu vývoj nejspíš opět zabral pět let, trh s retro střílečkami z pohledu první osoby je podle něj momentálně poměrně saturovaný a hlavně už si vyzkoušel, co vývoj v rámci tohoto žánru obnáší.
„Už v polovině vývoje Hrotu jsem věděl, že příští projekt bude strategie. Chtěl jsem si vyzkoušet implementaci problémů, které se v tom žánru řeší,“ popisuje Spytihněv své vývojářské motivace a ambice. Pohání ho zvídavost a touha přijít si na řešení po svém. Nejlíp se mu tvoří samotnému a zároveň tvoří hry, které chce sám hrát. Jak ale dodává, hrát své vlastní výtvory bývá nakonec tak trochu za trest.
„Původně jsem chtěl vytvořit remaster Paranoii. Když jsem se ale s prototypem chtěl obrátit na původní tvůrce, zjistil jsem, že se s nimi vlastně nemám jak spojit,“ vysvětluje Spytihněv, proč se rozhodl v dnešní době oživit klon Duny II. A proč se bude jmenovat právě Shrot? Dozvíte se v Questu.
Kdy Shrot vyjde? Jaký žánr je podle Spytihněva nejtěžší vytvořit? Proč se nechce pustit do závodů? Poslechněte si Quest s autorem Hrotu a Shrotu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.