S arabistkou mezi Kurdy: Liší se jazykově, politicky i nábožensky

2. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bojovnice kurdských socialistických milic YPJ

Kurdistán je neformální název pro oblast Blízkého východu, kde žijí Kurdové. V Hergot!u jsme si o ní povídali s íránistkou a arabistkou Lenkou Hrabalovou, která nedávno navštívila kurdské oblasti v Iráku, Íránu a Turecku. Zajímal nás jejich náboženský i nenáboženský život.

Kurdové jsou většinou sunnitského vyznání, ovšem objevují se mezi nimi také menšinová náboženství. „Pár jich je šíitů, potom je tam pár křesťanů, pak jezídi či Ahle Haqq, synkretické náboženství, které vzniklo na konci 14. století,“ vysvětluje íránistka a arabistka.

Skupina Kurdů v tradičním oblečení v Hawramanu

Náboženská příslušnost se promítá do životních možností. Například v Íránu, v šíitské teokracii, se to týká zejména profesní kariéry. „Kurdové v Íránu jsou většinou sunnité a mají právo být sunnité, mají právo svoje náboženství vykonávat. Nicméně pokud někdo z nich má politické nebo vojenské ambice, pro jeho kariéru je vhodnější, pokud konvertuje k šiíe,“ dodává Hrabalová.

Kurdové kromě Íránu žijí také v Iráku, Sýrii a Turecku. Často jsou považováni za jeden z největších národů bez státu. Cítí se tak oni sami? Hrabalová soudí, že během posledních desetiletí se stalo mnoho věcí, že se představa národní sounáležitosti zásadně zproblematizovala.

Íránští Kurdové slaví nový rok, svátek Nowruz

Kurdských politických uskupení existuje řada a jen obtížně hledají společnou řeč. „Když to vezmu politicky, ty strany se navzájem nemají rády,“ říká Hrabalová. Jako příklad uvádí Irák za Saddáma Husajna. Útlak Kurdů byl rozsáhlý a brutální. Hovoří se o zhruba 180 tisících obětech na životech a čtyřech tisících vyhlazených vesnic. Situace se změnila po vzniku autonomního regionu v Iráku. Mezi Kurdy z jeho východní a západní části se rozpoutala další občanská válka, což vedlo k nečekaným spojenectvím.

Lenka Hrabalová

„Jedna strana požádala Husajna o pomoc,“ ozřejmuje tento vývoj Hrabalová. Nebylo to však jediné spojenectví, které úplně neodpovídá představě jednotného kurdského národa. „Bývalý prezident iráckého Kurdistánu Barzání měl dobré vztahy s tureckým prezidentem Erdoğanem. Přitom Erdoğan je ten, kdo dělá tvrdé zásahy proti syrským a tureckým Kurdům.“

Je tedy něco, co Kurdy spojuje? Jak probíhá nový rok u kurdských jezídů? Jak je to s ateismem u Kurdů? Poslechněte si celý pořad.

Spustit audio

Související