S arabistkou mezi Kurdy: Liší se jazykově, politicky i nábožensky
Kurdistán je neformální název pro oblast Blízkého východu, kde žijí Kurdové. V Hergot!u jsme si o ní povídali s íránistkou a arabistkou Lenkou Hrabalovou, která nedávno navštívila kurdské oblasti v Iráku, Íránu a Turecku. Zajímal nás jejich náboženský i nenáboženský život.
Kurdové jsou většinou sunnitského vyznání, ovšem objevují se mezi nimi také menšinová náboženství. „Pár jich je šíitů, potom je tam pár křesťanů, pak jezídi či Ahle Haqq, synkretické náboženství, které vzniklo na konci 14. století,“ vysvětluje íránistka a arabistka.
Náboženská příslušnost se promítá do životních možností. Například v Íránu, v šíitské teokracii, se to týká zejména profesní kariéry. „Kurdové v Íránu jsou většinou sunnité a mají právo být sunnité, mají právo svoje náboženství vykonávat. Nicméně pokud někdo z nich má politické nebo vojenské ambice, pro jeho kariéru je vhodnější, pokud konvertuje k šiíe,“ dodává Hrabalová.
Kurdové kromě Íránu žijí také v Iráku, Sýrii a Turecku. Často jsou považováni za jeden z největších národů bez státu. Cítí se tak oni sami? Hrabalová soudí, že během posledních desetiletí se stalo mnoho věcí, že se představa národní sounáležitosti zásadně zproblematizovala.
Kurdských politických uskupení existuje řada a jen obtížně hledají společnou řeč. „Když to vezmu politicky, ty strany se navzájem nemají rády,“ říká Hrabalová. Jako příklad uvádí Irák za Saddáma Husajna. Útlak Kurdů byl rozsáhlý a brutální. Hovoří se o zhruba 180 tisících obětech na životech a čtyřech tisících vyhlazených vesnic. Situace se změnila po vzniku autonomního regionu v Iráku. Mezi Kurdy z jeho východní a západní části se rozpoutala další občanská válka, což vedlo k nečekaným spojenectvím.
„Jedna strana požádala Husajna o pomoc,“ ozřejmuje tento vývoj Hrabalová. Nebylo to však jediné spojenectví, které úplně neodpovídá představě jednotného kurdského národa. „Bývalý prezident iráckého Kurdistánu Barzání měl dobré vztahy s tureckým prezidentem Erdoğanem. Přitom Erdoğan je ten, kdo dělá tvrdé zásahy proti syrským a tureckým Kurdům.“
Je tedy něco, co Kurdy spojuje? Jak probíhá nový rok u kurdských jezídů? Jak je to s ateismem u Kurdů? Poslechněte si celý pořad.
Související
-
V roce 2011 se Erdoğan Kurdům omlouval, dnes se snaží vypadat tvrdě a rozhodně, říká politolog Čejka
Kvůli turecké ofenzívě Rojavy, kurdského autonomního regionu na severu Sýrie, opustilo své domovy už přes 300 000 lidí.
-
Hergot!: Spletitý kurdský osud
Říká se, že Kurdové jsou největší národ světa bez vlastního státu. Je to taky národ s komplikovanou historií i současností. O sobě, o svém národu a o bojích s organ...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
