Šarlatán nebo bojovník za svobodu slova? Olomoucká univerzita čelí kritice za pozvání Petersona
„Jsme liberální univerzita a nesouhlasíme s umlčováním nekonformních hlasů.“ Takto Univerzita Palackého odůvodnila, proč se rozhodla pozvat na debatu kanadského profesora psychologie Jordana Petersona. Ten je známý jako kontroverzní konzervativní intelektuál, který má řadu stoupenců na poli radikální pravice. Vedení olomoucké univerzity svým krokem reagovalo na rozhodnutí Cambridge University, která Petersonovi kvůli nevoli části veřejnosti zrušila hostování na své půdě.
Olomouckou univerzitu za rozhodnutí pozvat kontroverzního psychologa kritizuje část české odborné veřejnosti. Mimo jiné i sociolog Martin Fafejta z téže instituce. Možnost moderované debaty s Petersonem naopak zastává ředitel festivalu Academia Film Olomouc Jakub Ráliš, v rámci kterého by Peterson potenciálně vystoupil. Oba přijali pozvání do magazínu Přes čáru.
„Nechci zpochybňovat jeho vědecké výkony na poli psychologie, ale vnímám jej primárně jako aktivistu. Snaží se sice podložit své názory akademicky, ale dezinterpretuje určité filozofické myšlenky. Velmi často například kritizuje francouzský poststrukturalismus a postmodernismus a dochází k naprosté dezinterpretaci toho, co ti filozofové napsali,“ tvrdí Martin Fafejta.
Jako kontroverzní osobnost a aktivistu vnímá Petersona i Jakub Ráliš. Přesto jeho pozvání na půdu univerzity obhajuje. „Nám absolutně nevadí konfrontovat i velmi nekonformní názory na akademické půdě. Moje pozice je taková, že já bych jej sám za sebe jako ředitel festivalu taky nepozval. Na druhou stranu, ve chvíli, kdy ho tak velká instituce, jako je Cambridge, pozvala, a následně mu pozvání zrušila, tak to je zásadní moment, ke kterému je potřeba se nějak postavit,“ tvrdí Ráliš.
Univerzita Cambridge po protestu místních studentů a pedagogů Petersonovi plánované působení zrušila s prohlášením, že „Cambridge je inkluzivní prostředí a škola očekává od veškerého personálu i návštěvníků, že budou dodržovat naše zásady. Pro ty, kteří to nezvládnou, zde není místo“.
Ráliš vnímá koncept tzv. safe space na západních univerzitách jako zásadní problém. „Já jsem principiálně proti tomu, aby se vytvářely jakékoliv safe space, a vnímám to už i na našich univerzitách. Jsem proti tomu, aby se někdo bál něco říct kvůli tomu, aby náhodou někoho neurazil. Jakkoliv se jako filozof nerad argumentačně dostávám na šikmou plochu, protože to je cesta do pekel, tak tady se bojím, že to už je kousek k tomu, abychom nepozvali ani Dawkinse, Krausse a další.“
Mluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková tvrdí, že „na vysokých školách není názorová jednota žádoucí, naopak je potřeba být otevřeni názorovému střetu a vzájemné diskuzi“. Na facebookových stránkách univerzity se zase píše: „Věříme, že snahy o politickou korektnost nesmí stát v cestě svobodnému bádání. A že každý odborný názor, prezentovaný s tolerancí a respektem, má svou hodnotu.“
„Já bych rozlišoval názory a dezinterpretace. Co se týče názoru – já mohu kritizovat politickou korektnost nebo z ní být nadšený a pak vést nějakou debatu. Ale v momentě, kdy do té debaty vnáším naprostou dezinterpretaci, což Peterson dělá, pak je to problematické. Peterson má na sociálních sítích obrovskou fanouškovskou základnu. To jsou lidé, kteří mu věří na slovo. Tito lidé často nemají vzdělání ve filozofii. Oni předpokládají, že takto slavný člověk, ve vědě relativně úspěšný, má pravdu,“ oponuje Fafejta.
„Já s tím souhlasím,“ reaguje Ráliš. „Ale právě proto si myslím, že pozvat ho může být přínosné. Ať už v rozkrytí toho, že ten člověk opravdu říká nesmysly, nebo na druhou stranu, že nesmysly neříká. Na rovinu si ale myslím, že žádný akademický přínos to mít nebude.“
Měl by mít na akademické půdě prostor i názor, se kterým akademická obec nesouhlasí? Legitimizuje Univerzita Palackého pozváním Petersona dezinterpretace některých filozofických směrů? Jaké názory tento klinický psycholog reprezentuje? A očekává olomoucká alma mater kvůli svému rozhodnutí protesty? Poslechněte si celý díl magazínu Přes čáru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
