Sběr textilu k recyklaci bude povinný. Systém bude částečně dotovat módní průmysl

5. prosinec 2023

Od roku 2025 chce ministerstvo životního prostředí pro obce zavést povinnost recyklace textilního odpadu. Staré oblečení, boty nebo bytový textil, které už nemají jiné využití, by mělo být možné vyhazovat do speciálních popelnic po celém Česku. Na systém sběru by měli obcím přispívat i výrobci, píše server Ekolist.cz.

„V současnosti není separace textilu povinná, v černé popelnici se smísí s ostatním odpadem, a tak se možnost recyklace výrazně snižuje. Až bude mít každá obec vlastní sběrné místo, bude pro občany jednodušší textil separovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.

Současný zákon o odpadu z roku 2020 zatím pouze nařizuje obcím povinnost zřizovat sběrné kontejnery na textilní odpad. Těch je po celém Česku aktuálně asi deset tisíc. Chystaná legislativa ale rozšíří povinnost obcí pro textilní odpad zajišťovat i sběr a svoz.

„Obce by k separovanému sběru textilu měly přistupovat stejně, jako je to nyní s dalšími tříděnými složkami, kterými jsou plasty, sklo, kovy nebo papír. U větších měst doporučujeme rozmístění sběrných nádob v ulicích, u těch menších je možné zřídit toto místo na sběrném dvoře nebo využít pytlový sběr,“ řekl David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva. Mimo kontejnerů ministerstvo uvažuje třeba o zřízení sběrných míst, která budou na radnicích nebo v různých prodejnách podobně, jako je tomu třeba u elektroodpadu nebo baterií.

Do celého procesu se v rámci rozšířené odpovědnosti (takzvané EPR, tedy Extended Producer Responsibillity) mají zapojit i výrobci, stejně jako třeba ve Francii. Z každého prodaného kusu oblečení by odcházela částka ve výši zhruba jedné koruny, která by putovala do rozpočtu, z nějž pak obce podle počtu obyvatel dostanou příspěvek na zajištění recyklace.

Zákonná povinnost sběru a svozu textilního odpadu by měla být součástí chystané evropské legislativy o nakládání z odpadem, která mimo jiné v Česku zavede systém zálohovaných PET lahví a plechovek. Do zákona bude část o textilním odpadu vložena po jejím schválení.

Spustit audio

Související

  • Žádná země nemá šanci dosáhnout genderové rovnoprávnosti do roku 2030, uvádí nová studie

    4. září 2024
    Polsko, protest proti zákazu interrupcí

    Žena, která se dnes narodí, bude muset počkat nejméně do svých 97. narozenin, než se dočká genderové rovnosti. Uvádí to Index genderové rovnosti SDG, který sestavila koalice předních nevládních organizací. Zpráva upozorňuje, že žádná země nedosáhla cílů v oblasti genderové rovnosti, které si OSN stanovila pro rok 2030 v rámci Cílů udržitelného rozvoje (SDG).

    Podle zprávy Index genderové rovnosti SDG, který sestavila koalice předních nevládních organizací, žije na celém světě víc než 850 milionů žen a dívek v regionech, které jsou z hlediska genderové rovnosti hodnoceny jako „velmi špatné“. V některých zemích stále nemohou studovat a jsou například nuceny do těhotenství a dětských sňatků. Jejich podmínky buď stagnují, anebo se dokonce zhoršují. Pokud bude současný trend pokračovat, celosvětové rovnosti žen a mužů bude podle zprávy dosaženo až ve 22. století. Informuje o tom server The Guardian.

    Index hodnotil 139 zemí, přičemž pouze Švýcarsko získalo hodnocení „velmi dobré“. Alarmující počet žen - 1,5 miliardy - žije v zemích, které jsou z hlediska rovnosti žen a mužů hodnoceny jako „špatné“. Index také varuje, že pokud současné trendy přetrvají, globální nerovnost žen a mužů se nejen nezlepší, ale do roku 2030 by se mohla ještě zhoršit. Mezi hnací faktory patří ozbrojené konflikty, klimatická krize, anti-genderová hnutí a ústup od demokracie.

    V posledních několika letech došlo v několika zemích ke zhoršení práv žen. Například Polsko a Spojené státy zpřísnily pravidla v oblasti práva na potrat. V USA přijalo 14 států téměř úplný zákaz interrupce. V Afghánistánu zase vládnoucí Talibán zakázal dívkám chodit na střední školy a vykonávat mnoho forem placeného zaměstnání. Ženy tam nesmějí dokonce ani mluvit na veřejnosti a ukazovat obličej mimo domov.

  • Největší evropské ekonomiky čelí vysokým cenám za školní pomůcky. Částky přesahují i 15 tisíc korun

    3. září 2024
    Školní pomůcky

    Itálie a Španělsko platí nejvyšší ceny za základní školní vybavení, přestože mají nižší mzdy než Francie, Německo a Spojené království, zjistila analýza serveru Euronews.

    Průzkum se zaměřil na dvacet základních školních potřeb, jako jsou tužky, pera, gumy, zvýrazňovače, fixy, penály, sešity, diáře, bloky na kreslení, nůžky a další prodávané v řetězcích supermarketů a školních obchodech ve stejném cenovém rozpětí.

    Přestože mají Itálie a Španělsko nižší mzdy než Francie, Německo a Spojené království, za základní školní vybavení platí nejvyšší ceny. Italské národní sdružení spotřebitelů Federconsumatori odsoudilo ceny školních potřeb, které vyskočily od roku 2023 o 6,6 %.

    Nejdražšími položkami jsou batohy, penály a diáře. Největší zátěž pociťují italské rodiny, které musí ušetřit přibližně 10,8 % (necelých 5100 Kč) svého měsíčního příjmu, aby si mohly koupit jen to nejnutnější, s výjimkou učebnic. Ve Španělsku si lidé musí vyhradit na školní pomůcky přibližně 4800 Kč.

    Významnou finanční zátěží jsou i učebnice. V Itálii vydají rodiče za studijní materiály v průměru téměř 14 900 korun, ve Španělsku pak 12 300 korun, oproti loňsku je to nárůst o 1070 Kč.

    Čím dál znepokojivější situace ovšem panuje i v Německu, kde podle Národního statistického úřadu vzrostly ceny školních potřeb v letech 2022 až 2023 o 5 až 13 %. Ve Spojeném království se zdá, že je základní školní výbava obecně cenově dostupnější. Tam ovšem musí připočítat povinné uniformy, které přináší dodatečné náklady ve výši 12 500 korun.

    Z pěti evropských zemí je na tom podle webu Euronews nejlépe Francie, kde základní školní potřeby představují méně než 5 % průměrného měsíčního platu. Francouzské ministerstvo školství i tak vyzvalo školy, aby své požadavky omezily. „Školy a instituce se musí soustředit na vytváření rozumných seznamů školních potřeb,“ uvádí se ve výzvě zveřejněné v srpnu.

  • Opice kosmani se oslovují jmény a vytváří dialekty jako lidé, uvádí výzkumníci

    3. září 2024
    Opice kosman

    Podle nové studie se zástupci primátů kosmani mezi sebou oslovují jmény. Jde o vysoce pokročilou kognitivní schopnost, o které se dříve předpokládalo, že existuje pouze u lidí, delfínů a slonů – tedy vybrané skupiny sociálních tvorů.

    Podle objevu zveřejněného v časopise Science se opice navzájem pojmenovávají specifickým voláním, kterému se říká phee-call, uvádí britský Independent. Vědci z Hebrejské univerzity zaznamenávali rozhovory mezi dvojicemi opic i interakce mezi opicemi a počítačovým systémem. „Prostě jsme umístili dva kosmany do stejné místnosti a postavili mezi ně vizuální bariéru. Když tohle uděláte, začnou spontánně navazovat dialog,“ sdělil CNN David Omer, hlavní autor a odborný asistent univerzitního Safra Center for Brain Sciences (ELSC).

    Opice měly tendenci oslovovat konkrétní jedince pomocí phee-call. „Je to poprvé, co jsme se s tím setkali u primátů vyjma lidí,“ pokračoval Omer. Výzkumníci rovněž zjistili, že kosmani dokáží rozeznat, kdy je na ně volání směřováno, díky čemuž pak reagují o to přesněji.

    Dříve tento jev odborníci podle Omera považovali za jejich „sebelokalizaci“ – způsob, jak sdělit svou pozici ostatním. Nová studie však ukázala, že tyto zvuky byly využívány jako „specifické volání k označení a oslovení konkrétních jedinců“.

    Členové rodiny kosmanů dokonce používají podobná hlasové modulace pro oslovení jedinců a také podobné fonetické postupy pro kódování jmen. Podle vědců jde o zvyk podobný používání jmen a nářečí u lidí. Odborníci uvedli, že se tento druh opice může učit jak hlasové znaky, tak nářečí od ostatních členů své rodinné skupiny.

    Omer a jeho kolegové se domnívají, že jejich výzkum přináší nové poznatky o tom, jak se mohla vyvinout lidská řeč a sociální komunikace. „Tyto podobnosti naznačují, že kosmani čelí srovnatelným evolučně-sociálním výzvám jako naši předjazykoví předkové.“

  • Potterheads zuří. Bradavický expres letos z King’s Cross nevyjel

    3. září 2024
    King's Cross

    Na londýnském nádraží King’s Cross se 1. září neuskutečnilo hlášení o odjezdu slavného fiktivního vlaku do čarodějnických Bradavic. Fanoušci kouzelnické fantasy série Harry Potter jsou velmi zklamaní, a to i přesto, že společnost Network Rail v červenci na tuto skutečnost upozorňovala, píše server BBC.

    V předchozích letech oznamovala společnost Network Rail (NR) odjezd Bradavického expresu, který 1. září v 11 hodin odváží z nástupiště 9¾ Harryho a jeho přátele do bradavické školy. Letos v červenci NR varovala, že na začátku školního roku ohlášení neplánuje. Důvodem jsou provozní problémy na stanici z minulého roku kvůli tisícům „Potterheads“, kteří se na nádraží kvůli oznámení odjezdu vlaku shromáždili. „Přestože jsou naše nádražní haly někdy využívány pro komerční akce, naší prioritou musí být vždy cestující,“ uvedl mluvčí společnosti Network Rail.

    I tak se zklamaní fanoušci Harryho Pottera na King’s Cross první letošní zářijový den dostavili. Na videu zveřejněném na sociální síti X je vidět, jak dav s očekáváním odpočítává do 11 hodin a pak se rozbučí, když se nic nestane, informoval web Guardian.

    Také společnost Warner Bros Discovery, která vlastní sérii filmů o Harrym Potterovi, vydala v červenci prohlášení, v němž vyzvala fanoušky, aby v neděli nejezdili na King's Cross: „Místo toho všechny zveme, aby se připojili k hrdému zástupci Mrzimoru a influencerovi Samu Thompsonovi ve speciálním online pořadu natočeném na oslavu návratu do Bradavic.“

  • Češi patří v EU mezi časté výletníky. Za noc mimo domov ale platí nejméně

    2. září 2024
    Pláž, ilustrační

    Počet lidí, kteří jezdí na dovolenou, se v zemích Evropské unie značně liší. Všímá si toho web Euronews, který se blíže podíval na to, kde jsou lidé nejvíce finančně omezováni v čerpání volna.

    Podle odhadů Eurostatu si v roce 2023 přibližně 29 % lidí v EU ve věku 16 let a více nemohlo dovolit týdenní výlet. Nejhorší je situace v Rumunsku. Tam na týdenní dovolenou loni nemohlo až 60 procent lidí.

    Česko je v tomto měřítku podle Eurostatu osmé. Sedmidenní pobyt mimo domov si nemůže dovolit asi pětina obyvatel. Nejlépe je na tom Lucembursko, kde na dovolenou nemůže jen asi 11 procent lidí.

    „Rozdíly mezi jednotlivými státy obvykle souvisejí se silou ekonomiky dané země", uvedla pro Euronews Business profesorka Lynn Minnaertová, děkanka školy pohostinství na Metropolitní státní univerzitě v americkém Denveru. Dodala, že země, kde se více cestuje, mají vyšší HDP než země, kde to z finančních důvodů není možné.

    Kromě toho, zda mají lidé dost peněz na dovolenou, výzkumníci také zjišťovali, jestli na ni vůbec jezdí. V roce 2022 si alespoň jednou mimo domov vyrazilo 84 % obyvatel Nizozemska, v žebříčku následuje Lucembursko s 83 % výletníků. Česko je šesté, alespoň jednu noc mimo domov předloni strávilo 75 % obyvatel.

    Na opačném konci žebříčku se nachází Bulharsko a Rumunsko, kde v roce 2022 alespoň jednou vycestovalo 28 % obyvatel. Eurostat ale neuvádí, zda lidé na cesty nevyrazili právě z finančních důvodů.

    I přes to, že jsou Češi v těchto tabulkách většinou v horní polovině a nad průměrem EU, patří mezi ty, kteří na dovolené nejméně utrácí. Za noc většinou platí v průměru 46 eur, tedy asi 1100 korun. Méně už platí za přespání jen Řekové (€45) a Poláci (€44).

  • Lázeňské městečko v Japonsku postavilo geotermální elektrárnu. Ty v zemi přitom kvůli horkým pramenům prakticky nevznikají

    2. září 2024
    Japonsko, které má více než 100 aktivních sopek, disponuje třetími největšími geotermálními zdroji na světě

    Japonsko má třetí největší světové zásoby geotermální energie, ale i tak při výrobě elektřiny spoléhá na dovoz fosilních paliv. Podle odborníků by geotermální energie mohla zajišťovat asi 10 % energie v zemi, pokud by ji Japonsko využívalo.

    Ve výstavbě nových geotermálních elektráren Tokiu brání lázeňský sektor, protože většina japonských zásob geotermální energie leží v blízkosti jednoho z více než 3 000 horkých pramenů. Místní podniky mají strach, že by elektrárny zhoršily kvalitu vody, píše americký list Washington Post.

    Pomoct najít rovnováhu se zdroji energie by mohlo malé městečko s více než tisíciletou tradicí lázeňství Cučiju Onsen, které leží asi 16 kilometrů západně od japonského města Fukušima.

    Po jaderné katastrofě, která v regionu v roce 2011 zničila místní ekonomiku a přiměla Japonsko k odklonu od jaderné energie, zdejší obyvatelé své obavy z rozvoje geotermální energie odložili.

    V roce 2015 proto město Cučiju Onsen vybudovalo geotermální elektrárnu. Byla postavená jako jedna z prvních podle volnějších ekologických pravidel, která japonská vláda vytvořila po tehdejším ničivém zemětřesení. Byla také první vybudovaná v japonském národním parku. Peníze na ní darovaly místní rodiny, které vlastní hostince a lázně, společně s místním turistickým sdružením.

    Jaderná elektrárna Fukušima kdysi vyráběla 4,7 gigawattů elektřiny a zásobovala miliony domácností a podniků. Geotermální elektrárna Cučiju Onsen vyrábí 400 kilowattů elektřiny, což stačí k napájení přibližně 800 domácností a zajištění teplé vody pro nedalekou krevetovou farmu.

    Elektrárna nesnížila hladinu vody ani její teplotu nebo kvalitu jak se někteří obávali. Využívá poměrně novou metodu výroby energie, která obvykle využívá páru o nižší teplotě a vyžaduje méně vrtů. To znamená, že tyto elektrárny lze stavět na více místech s menším rizikem narušení horkých pramenů. Mohla by tak být inspirací pro další podobná střediska.

  • Brazilské Rio de Janeiro má nového nepřítele. Hazardní automaty na plyšáky

    2. září 2024
    Arkádové automaty, plyšáci, ilustrační

    Rio de Janeiro, které je proslulé pouličními přepadeními, zkorumpovanými politiky, bezohlednými milicemi a pašeráky drog s automatickými zbraněmi, má nového veřejného nepřítele: plyšáky. Přesněji řečeno automaty s jeřábem ovládaným joystickem, které hračky vydávají. 

    Policie v Riu provedla 16 domovních prohlídek zaměřených na provozovatele automatů, ve kterých si dětí i dospělí mohou pomocí jeřábu vylovit plyšovou hračku. Všímá si toho agentura AP. Vyšetřovatelé uvádějí, že tyto stroje podvádějí hráče, kteří se domnívají, že získání vycpaných zvířat je zkouškou zručnosti. Ve skutečnosti se ale podle policie jedná o hazard.

    O tom, jestli z automatu hračka vypadne, totiž rozhoduje náhoda a se šikovností to nemá nic společného. Současné drapákové automaty totiž bývají přednastavené k tomu, aby v určitém čase uvolnily sílu stisku drapáku a zmařily pokusy o výhru.

    Bezpečnostní složky provozovatelům zabavily automaty, notebooky, tablety, mobilní telefony, střelnou zbraň a hračky. Vyšetřují, zda za tímto businessem můžou stát organizované zločinecké skupiny, které už po městě provozují hazardní automaty a populární loterii.

    Podobnou razii brazilská policie podnikla už v květnu. Zabavila při ní asi 80 automatů, u kterých zjistila, že plyšáky „vyhrávají“ hráči až po určitém počtu her. Hračky byly navíc padělané. Policie původně chtěla plyšáky zničit. Po rozhodnutí místního soudce je ale úřady darovaly rodinám, které přišly o své domovy při rozsáhlých záplavách na jihu státu Rio Grande do Sul a dětem v sirotčincích.

  • Cukr zřejmě podraží. Požáry v Brazílii pohlcují cukrovou třtinu

    30. srpen 2024
    Cukrová třtina, ilustrační snímek

    Rozsáhlé požáry v Brazílii zřejmě povedou ke zdražování cukru. Ohně zasáhly pole s cukrovou třtinou, jíž je latinskoamerická země největším pěstitelem. 

    Mezi největší vývozce cukru patří společnost Alvean, podle které budou mít letošní požáry horší dopad než mrazy, které Brazílii zasáhly v roce 2021. Podle předběžných odhadů může kvůli požárům země přijít až o pět milionů tun cukrové třtiny. Všímá si toho agentura Bloomberg.

    „Požáry roku 2024 jsou jako mrazy z roku 2021, ale na steroidech,“ uvedl analytik společnosti Mauro Virgino. Nejvážnější je situace ve státě São Paulo, kde se pěstuje nejvíc cukrové třtiny v Brazílii. Oblast se potýká s vlnou veder a nízkou vlhkostí vzduchu, což vede k šíření požárů.

    Svaz producentů cukrové třtiny Orplana podle agentury Reuters informoval, že oheň jen za minulý týden sežehl až 80 000 hektarů produkčních ploch. To je něco málo přes jedno procento území, na kterém se cukrová třtina pěstuje.

     „Za 20 let v branži jsem nic takového neviděl,“ tvrdí Almir Torcato ze svazu Canoeste. Organizace sdružuje pěstitele cukrové třtiny v západní části státu Sao Paulo.

    Britský server BBC napsal, že brazilská vláda viní z požárů v Sao Paulu lidské aktéry. Policie proto už v souvislosti s ohni zatkla 4 lidi. Motivace žhářů je podle úřadů neznámá. Guvernér státu Sao Paulo Tarcisio de Freitas uvedl, že šíření požárů napomáhají vysoké teploty, silný vítr a nízká vlhkost.

  • Nízkou porodnost v Jižní Koreji mají pomoct zvrátit i filipínské chůvy

    30. srpen 2024
    děti, chůvy, ilustrační

    Jižní Korea povolí rodinám, aby si najímaly zahraniční chůvy na hlídání dětí. Země má jednu z nejnižších porodností na světě a uvolněním pravidel ji chce vláda zvýšit. 

    Podle serveru Japan Times je jedním z důvodů, proč partneři odkládají založení rodiny, i nedostatečná kapacita ve školkách a málo chův. Pomoct má sto Filipínek, kterým už vláda v Soulu udělila víza. Pracovat začaly tento týden. Do poloviny příštího roku chce vláda do země nalákat až 1 200 zahraničních chův.

    Podle Japan Times je ale program pro průměrnou jihokorejskou rodinu neatraktivní. Chůva na osm hodin denně pět dní v týdnu by totiž měsíčně stála asi 2 380 000 wonů, což je asi 40 tisíc korun. To je podle serveru Statistics Korea zhruba polovina průměrného měsíčního příjmu jedné domácnosti.

    Třetina rodin, která se zapojila do první fáze projektu, bydlí v bohaté čtvrti Gangnam v hlavním městě. „Lidé si stěžují na to, že si zahraniční chůvy nemůžou dovolit, takže hledáme způsoby, jak finanční zátěž rodin snížit,“ uvedla prezidentská kancelář.

    Důvodem, proč ženy v Jižní Koreji odkládají rození dětí, ale nejsou jenom finance. Podle agentury Reuters za tím stojí i změna životního stylu mladé generace.

    Jihokorejské vlády už do podpory porodnosti investovaly asi 380 bilionů wonů – to je více než 6 bilionů korun. Finanční injekce ale porodnost nezvýšily a vláda proto spoléhá na pomoc ze zahraničí.

    Na jednu Jihokorejku připadá 0.72 dítěte. To je podle dat Světové banky hned po Hong Kongu nejméně na světě. Česko má jednu z nejvyšších porodností v Evropské unii, na jednu ženu u nás připadá zhruba 1,6 dítěte.