Textil hýbe současným uměním, výstava v humpolecké 8smičce ukazuje performance i měkké sochy

1. květen 2018
Z výstavy Pocta suknu: Textil v kontextu umění

Humpolec je historicky spjatý s textilem, konkrétně se lnářstvím a s výrobou sukna. I proto patří první výstava ve zrekonstruovaném industriálu 8smička tématu textilu v umění. Pod titulem Pocta suknu: Textil v kontextu umění se potkávají generace českých a slovenských autorů od začátku dvacátého století až do současnosti. Od známých jmen jako Antonín Kybal nebo Marie Teinitzerová až po současné multimediální umělce jako Vendula Chalánková, Jiří Thýn nebo Michal Pěchouček.

„V současném umění se textil objevuje čím dál tím víc, je to celosvětový trend. K práci s měkkým médiem se začínají obracet mladí tvůrci z různých oborů. Bylo to zřetelné na Bienále v Benátkách i na Dokumentě v Kasselu. V zahraničí byly v posledních letech uspořádané velké výstavy, které tento trend reflektovaly a zahrnuly jak klasické textilnictví, tak mladou generaci,“ popisuje jedna z kurátorek výstavy Pocta suknu Markéta Vinglerová.

Výčet desítek jmen, která jsou na výstavě zastoupená, je impozantní. Jde o skvěle poskládaný reprezentativní průřez generacemi. Dává prostor známým „klasikům“ zaměřeným celoživotně výhradně na určitou textilní techniku, jako Antonín Kybal, Rudolf Schlattauer nebo Zorka Ságlová. Zároveň jsou zastoupeni i multimediální umělci, kteří po textilu sáhli jako po jednom z mnoha materiálů, se kterými pracují.

Médium textilu bylo dlouhá léta chápané jako ženská doména a spojované s domácí tvorbou. Z výstavy Pocta suknu je zřetelné, že i v českém a slovenském umění je zásah textilu mnohem širší. „Vedle textilních soch jsme zařadili i záznamy happeningů. S textilem pracovali umělci, kteří u nás v šedesátých a sedmdesátých letech nesměli vystavovat v oficiálních galeriích. Šli proto do krajiny, věnovali se jakési paralele zahraničního land artu. Třeba Jan Steklík vymezoval les nebo ošetřoval jezero, Milan Knížák oblékal strom a pak mu psal dopisy,“ popisuje Emma Hanzlíková.

Na výlet do 8smičky, na kterém se dozvíte víc o místní textilní historii a o tom, proč a jak se tam 8smička objevila a co plánuje, vás vezmeme v reportáži v jednom z příštích dílů Modeschau.

Vedle tapiserií, art protis, intarzií nebo výšivky uvidíte také vlajky, které jsou často prostředkem ke komunikaci nějakého politického nebo aktivistického tématu. Zajímavé jsou také textilní sochy, mezi kterými zaujme specificky český fenomén, autorská prostorová krajka. „Díky Antonínovi Kybalovi, který se po druhé světové válce zásadně zasloužil o rozvoj československého textilního umění, byla na UMPRUM mimo jiné zřízená Škola krajky. Vedla ji Emilie Paličková a vychovala generaci umělců, kteří měli velký úspěch na mezinárodních výstavách, například v Montrealu 1967. Vedle oděvů a doplňků vznikaly i rozměrné krajkové sochy,“ popisuje Markéta Vinglerová.

V Modeschau se textil a oděv s přesahem do volného umění objevuje pravidelně, s odkazy na výstavy jednotlivých autorů jako Nik Timková, Klára Hosnedlová, Karíma Al Mukhtarová nebo Markéta Kratochvílová. Tentokrát jde ale o velkou souhrnnou reprezentativní výstavu. Pocta suknu je rozsahem a kvalitou podle mého osobního názoru na úrovni počinů renomovaných institucí jako pražské Uměleckoprůmyslové museum nebo brněnská Moravská galerie. Výstavu Pocta suknu: Textil v kontextu umění, kterou provází bohatý doprovodný program, můžete v 8smičce navštívit až do 12. srpna.

Jak mladá generace navazuje na starší přístupy k textilu v umění? Jaké podoby může textil v umění mít? Kdy bylo textilní umění trendy a proč se na něj v devadesátých letech zapomnělo? Jaké osobnosti formovaly české textilní umění 20. století? Poslechněte si víc v rozhovoru s kurátorkami výstavy Pocta suknu: Textil v kontextu umění Emmou Hanzlíkovou a Markétou Vinglerovou.

Spustit audio
  • Výtvarné umění
  • Recenze