Sebediagnózy z internetu a nerudní doktoři. Jak správně komunikovat u lékaře?

„Úkolem je získat informace, i když se pacient ostýchá.“ Za své zdravotní potíže se lidé mohou stydět. Třeba si je přivodili sami, například špatnou životosprávou, nebo se týkají intimního života. Není vždy lehké se odborníkům svěřit, zvlášť, když má člověk z nemocnic špatnou zkušenost.

Pacienti jsou z pohledu dynamiky moci v submisivní pozici. Doktoři mají v Česku často auru autority až modly. Když se ošetřující personál rozčílí nebo uráží, může to zhoršovat zdraví tělesné i duševní. Dobrá komunikace pak, i podle výzkumů, vede k rychlejšímu a lepšímu uzdravení.

Čtěte také

Máte podlomené zdraví, ale doktoři nic nenašli? Možná je to v hlavě. Seznamte se s psychosomatikou

„Setkáváme se s přeinformovanými pacienty, ale ne všechny dostupné informace jsou adekvátní a pravdivé.“ Komunikace je samozřejmě obousměrná a mohou ji komplikovat i pacienti. Přečtou si toho mnoho na internetu, sami se utvrdí v diagnóze nebo požadují vyšetření a léčbu, která není vhodná nebo je dokonce zcela zbytečná. Je jasné, že to může zdravotníky frustrovat –⁠ zvlášť ve zdravotnickém systému, který je nastavený na co největší efektivitu a množství dokončených výkonů, nikoliv na co nejlepší pomoc. Často je na vyšetření málo času a lékaři ani sestry za to nemohou.

„Není to jednoduché, ale když se problémy opakují, nabízí se změna ošetřujícího lékaře.“ Některé nemocnice mají ombudsmany, na které se pacienti mohou obracet. Ne vždy je možné doktora změnit, v některých oborech a oblastech jich totiž není dostatek.

V léčbě pomáhá i celostní přístup. Některé informace zaslechne sestra nebo se pacient snáze svěří třeba jí. Důležité je komunikovat nejen slovy. Je rozdíl, když se na nás lékař dívá, přikyvuje a vy máme pocit, že skutečně naslouchá, než když jen ťuká do klávesnice a pokládá uzavřené otázky.

Poslechněte si celý rozhovor o dobré komunikaci pacientů a lékařů.