Sebevražedný podzim: Proč se děti zabíjejí?
Muži páchají více dokonaných sebevražd, ženy mají „na kontě“ více pokusů o sebevraždu. Děti a adolescenti tento trend tiše kopírují. Důvodem k tomu, že se dítě pokusí o sebevraždu, může být šikana ve škole nebo hádka se spolužákem, po které má pocit, že je na světě úplně samo. A nebo prostě „jen chce jít za maminkou do nebe“.
Riziko dětských pokusů o sebevraždu spočívá mj. v tom, že děti nejsou vždy schopny reálně nahlédnout nebezpečnost nástrojů, které zvolí pro svůj suicidální pokus. Pokud je pak takový pokus realizován několika tabletkami vitamínů, může být snadno okolím podceňován. Jeho nebezpečnost se tím však nijak nezmenšuje.
O sebevraždách dětí a adolescentů, o osmiletém chlapci, který se pokusil zabít, o souvislostech sebepoškozování a suicidálního chování a také o fámách a mýtech, které o sebevraždách kolují, jsem si povídala s psychiatrem Jiřím Koutkem.
MUDr. Jiří Koutek, primář Dětské psychiatrické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, spoluautor knihy Sebevražedné chování.
Literatura:
J. Koutek, J. Kocourková: Sebevražedné chování
Odkazy:
Dětská psychiatrická klinika UK 2. LF a FN Motol
Dětské krizové centrum
Krizové centrum pro děti, dospívající a rodinu, Spondea o.p.s.
Dětské krizové centrum, Adra, o.s.
Krizové centrum pro děti a dospívající
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
