Šéfka Serial Killer Zlatušková: Seriály nejsou jen detektivky. Když v nich není Donutil, nevadí to

11. květen 2018

Na seriály se dívají „všichni.“ Není tu ale žádný seriálový festival, uvědomila si před časem bývalá kreativní producentka ČT. První ročník Serial Killeru, její nové evropské televizní události, skončil o víkendu a seriál o jejím vzniku by prý byla tragikomedie. „O tom, jak se holka z Brna snaží dělat událost světového významu,“ směje se Zlatušková, se kterou jsme mluvili o tom, proč festival udělala v Brně a nechce na něm pouštět detektivky o traumatizovaných policajtech.

Podle Kamily Zlatuškové je to jasné, z Brna se za posledních deset let stalo hype city. „Dřív jsem se styděla říkat, že jsem z Brna, teď jsem na to pyšná. Ještě asi před deseti lety se mě nějací turisti ptali, kde je tady centrum a stáli na Náměstí Svobody. Bylo fakt těžký jim vysvětlit, že už v tom centru jsou.“ Teď se ale podle ní o Brně všude píše a stejně jako v Ostravě se tu na poli kulturního a sociálního života hodně stalo. „Je tu 70 tisíc studentů a obrovský množství lidí pracujících v IT průmyslu, říká se tomu středoevropský Silicon Hill. Co víc si přát jako publikum, než studenty a ajťáky? My se s nimi jen musíme naučit líp komunikovat.“

Němci už netočí jenom Kobru 11

První ročník Seriál Killeru uvedl v hlavní soutěži výběr seriálů z Estonska, Ruska, Chorvatska, Rumunska, Česka i Polska. V sekci Fokus se zaměřil na seriály z nejúspěšnější evropské seriálové země, Dánska, a programová část nazvaná V kurzu na aktuálně zajímavé německé tituly. „Království Larse Von Triera byl důvod, proč jsem začala televizi studovat,“ vzpomíná Kamila Zlatušková. „Když jsem to tehdy viděla na ČT2, tak mně to úplně změnilo perspektivu na to, co může být televize. Proti Německu jsem nejdřív měla předsudky, programový ředitel Jirka Fígl mě pak ale přesvědčil, že německé seriály jsou dnes úplně jinde, Němci také hodně koprodukují se Skandinávci, třeba o uvedení Mostu 4 jsme vyjednávali s německou ZDF.“

Pustina. Kriminálka i rodinné drama z měsíční krajiny je nejlepší český seriál poslední doby

03736929.png

Pokus o českou quality TV konečně vyšel. V Pustině divák rozpozná bezpočet motivů z aktuálních zahraničních seriálů, základní rámec příběhu tvoří to nejchytlavější ze současné televize. Na něm se překvapivě povedlo vystavět snad nejlepší český televizní scénář poslední doby. Trendy vynucená univerzálnost pomohla příběhu o rozpadu rodiny a místní komunity dodat kontext. I díky němu je v seriálu nakonec nejsilnější linka rodinného dramatu.

Původně si ředitelka Serial Killeru představovala festival větší, než nakonec byl. „Mrzí mě, že ty finanční boje byly urputný a některý nedopadly úspěšně, myslela jsem si, že přivezeme třeba 200 hostů. Nemuseli by tu všichni být pracovně, ale byli by tu a vytvořili základ pro nějakou komunikaci. Bohužel jsem to musela postupně osekávat, je to prostě pilotní ročník.“ Za zahraničních hostů nakonec přijel děkan London Film School Ben Gibson, spoluzakladatel britského Channel 4 Rod Stoneman nebo dánská producentka Mette Damgaard- Sørensen, díky které vznikl koncept financování New Danish Screen.

Policajti v depresích odkrývají traumata z minulosti

„To je strašný popis...,“ směje se Zlatušková výčtu typických témat dnešních seriálů – nejčastěji se v nich objevují motivy traumat a depresí, xenofobie, korupce, odkrývání minulosti, nebo dysfunkčních vztahů. Nejtypičtější dnešní šablonou, která se otiskla i do některých titulů na Seriál Killeru, je motiv traumatizovaného policisty nebo policistky odkrývající v architektonicky působivých lokacích tajemství z minulosti. „Pár takových zaručených detektivkových hitů jsme hned odmítli, pro mě je důležité, abychom ukazovali seriály, které jsou nějak jiné. V mojí koncepci to jsou třeba seriály s ženskými hrdinkami. Taky mám radost, že jsme tu mohli uvést polskou satiru Ucho předsedy. Nic proti detektivkám, ale já nechci jen vědět, kdo je vrah. Zajímají mě hlubší témata. Taky u mě hraje roli možnost identifikace, všechny ty seriály s policajty někde v českých městech a vesnicích, které navíc hrají tři stejní herci pořád dokola, mě moc neberou.“ Z aktuálně vysílaných seriálů Zlatušková sleduje Handmaid’s Tale a Westworld. „To jsou dva příklady věcí, který umí převrátit perspektivu o světě. Chci, aby mě seriály překvapovaly, a to nejenom formálně.“

Z českých titulů si Zlatušková cení Českého století. „Někdo říká, že je to jen efektivně natočená rozhlasová hra, ale já u toho byla vždycky v neděli v osm večer v pozoru, pro mě je to příklad české quality TV.“ Dalším skvělým českým seriálem je podle ní nový Most! tvůrců Okresního Přeboru nebo Trpaslíka Jana Prušinovského a Petra Kolečka, který Serial Killer uvedl v předpremiéře. Kdy ho odvysílá televize, se ještě neví. Rezervy mají podle ní české seriály ve zpracovávání aktuálních témat, o kterých se u nás mluví, nebo motivů z nedávné minulosti, které přítomnost výrazně ovlivňují. „Měla jsem strašnou radost z estonského seriálu Banka o divokých devadesátkách, který jsme získali na Berlinale. To je přesně seriál, který v českém prostředí úplně chápeme, nijak bychom ho nemuseli měnit, kdyby měl být o české bance.“  

Estonský seriál Banka si z festivalu Serail Killer odvezl čestné uznání. Vítězem se stal špionážní chorvatský seriál z posledních let Jugoslávie Strážce hradu a nejlepším online seriálem je podle festivalu Lajna českého videowebu Obbod.

České televizi chybí srdcovka

Podle Zlatuškové je škoda, že čeští tvůrci nepřistupují k tématům důsledněji a nepouští se do ambiciózních věcí. „Možná je to i autocenzurou, pamatuju si, že jsme dělali pro ČT s Robertem Sedláčkem pilot takové oddychové komedie s Bolkem Polívkou, a pak jsem si říkala, že jsme ji klidně mohli i přiostřit. Došlo mi, že jsem sama zbytečně taktizovala, když jde o peníze a víš, s kým soupeříš, je těžké to nedělat. Po návštěvě norské televize jsem tyhle taktizační strategie opustila, přestala dělat kompromisy a za půl roku mě vyrazili z telky,“ směje se. „Říkala jsem si tehdy, že se musím vrátit na začátek a jet si témata tak, jak jsem si stoprocentně jistá, že se mají dělat. A tak jsem skončila zpátky v Brně a dělám si festival podle sebe. Nicméně jsme zatím na pěti procentech potenciálu.“

České televizi podle ní chybí pestrost. „Vážím si tam spousty lidí, Nory Fridrichové nebo Václava Moravce, ale celkově je televize slabá v komunikaci o tom, co je veřejná služba, i co se týče prezentace svojí vlastní značkou. HBO nebo Netflix mají jen pár procent kvalitních programů, ale vnímáme je jako nositele kvality. Pro naši mladší i střední generaci tohle Česká televize nereprezentuje, chybí tam nějaká srdcovka, něco, s čím bych se mohla plně identifikovat. I když Prušinovského Most! je pro mě velká radost.“

Kamila Zlatušková

Utajený Oscar

V souvislosti s veřejnoprávní televizí se Zlatušková rozčiluje hlavně v momentě, kdy si vybavuje její reakci na to, že Marie Dvořáková vyhrála studentského Oscara za krátký film. (Nedávný rozhovor Radia Wave s Marií Dvořákovou si můžete poslechnout tady) „Tahleta holka je absolventkou FAMU, pak si dodělávala studium na prestižní NYU. Najednou z televize slyším, že vyhrála studentského Oscara a říkám si ‘Wow! To je skvělý, protože poslední takový úspěch měl Svěrák s Ropákama.‘  Ale po 24 hodinách zjišťuju, že to pro média vůbec není téma.“ Když se začala ředitelka Serial Killer shánět po tom, jak by mohla film Dvořákové vidět, zjistila, že jej Česká televize uvedla čtrnáct dní zpátky v 11 hodin večer na ČT Art.

„Měl 5 000 zhlédnutí a kromě toho byl s Marií krátký rozhovor v Událostech v kultuře, ona řekla, že je hrozně šťastná, a pak to bylo celé o Svěrákovi, který tehdy vyhrál. Přišlo mi to šílený, protože ČT byla dokonce koproducentem toho filmu. Ptala jsem se proto producentů i programového ředitele, jestli to nebyla příležitost z toho udělat téma v Událostech, a pak to dát jako mimořádný program hned po nich. Nemá to totiž dvě hodiny, ale 8 minut. Podle mě ten film měly u nás vidět miliony lidí a být pyšný na to, že tady máme tak úžasnou, chytrou, krásnou ženskou. Při vší úctě k ČT: tohle teda byla škoda.“  

O tom proč by se podle Zlatuškové mohl Jaroslav Soukup jít klouzat, kdyby ČT vysílala Tondu Blaníka a v čem všem se pletla při přípravě Serial Killeru si poslechněte celý rozhovor.  

Spustit audio