Sen jako základní kámen mytologie?

„Někdy se stane, že se člověk ráno probudí a má pocit, že prošel zasvěcením,“ říká Lukáš Karas o síle snů a jejich schopnosti ukázat nám realitu tak, jak ji v bdělém stavu nejsme schopni vidět. Překvapivě to může být i v oblastech, kde si zakládáme na přísné racionalitě: jako příklad Karas uvádí periodickou tabulku prvků, kterou její objevitel Dmitrij Mendělejev viděl právě ve snu.

Mytologická rovina přitom nemusí být dána jen tím, že určité mytologické obrazy známe a jsou nám blízké, ale podle určitých teorií, které Lukáš Karas zmiňuje, se dá uvažovat i o opačném vztahu: prapůvodní pohádky a mytologické příběhy mohly vzniknout tak, že si lidé po večerech navzájem vyprávěli svoje sny. Společně s představou kolektivního vědomí, o kterém psal Carl Gustav Jung, by se tím dalo vysvětlit, proč v kulturách, které v minulosti nemohly být v kontaktu, existují stejné nebo velmi podobné motivy.

Z hlediska spirituality pak Lukáš Karas zdůrazňuje jednu zásadní rovinu – právě sny mu názorně ukázaly, že vlastní život nemůžeme mít plně pod kontrolou, ale promlouvá do něj moc, která nás přesahuje, ale má smysl s ní být v souladu.