Sherlock s horoskopem. Japonská detektivka přináší groteskní záhadu s okultním pozadím
Ani u detektivek se už dnes často nestává, že by vás před koncem knihy autor vyzval, abyste se sami pokusili případ vyřešit, protože k tomu máte všechny potřebné indicie. Výzvu jako ze seriálu Hříchy pro pátera Knoxe do svého románu Případ astrologických vražd zakomponoval japonský spisovatel Sódži Šimada hned dvakrát.
Šimada patří k hvězdám japonské detektivky od počátku 80. let, kdy se proslavil právě svou první knihou Případ astrologických vražd z roku 1981. Kniha jde přímo ke kořenům detektivního žánru a navazuje na Sherlocka Holmese a možná ještě spíš na E. A. Poea.
Dva amatérské vyšetřovatele, z nichž jeden je podivínský odborník na astrologii, staví před několik desítek let starý, ale dosud nevyřešený a také dost děsivý případ vraždy malíře Umezawy a jeho šesti dcer. Ty byly navíc rozřezané na kusy, aby podle složitého mystického astrologického plánu vytvořily dokonalou bytost jménem Azoth.
Zajímavé na případu přitom není jen to, kdo je vlastně vrah, ale spíš to, jak k vraždám vůbec došlo a proč zůstaly neobjasněné. A v tradici těch nejlepších detektivek Šimada postavil celou záhadu na jednoduchém, ale geniálním nápadu, na který jako čtenáři opravdu můžete dopředu přijít. Nejspíš se vám to ale nepovede.
Případ, kterým se astrolog Mitarai zabývá, je zároveň hodně okultní a morbidní. Obojí připomíná nejen zmiňovaného Poea, ale ještě víc jeho japonského následovníka, spisovatele Edogawu Ranpoa. Bizarnost zločinu, o kterém Případ astrologických vražd vypráví, se navíc podobá japonskému žánru ero guro nansensu, který si liboval právě v grotesknosti, snové logice a extrémních výjevech.
Kniha je opravdu poctivě celých tři sta stran soustředěná na vyšetřování – shrnutí a podrobný rozbor proběhlých událostí, překládání a vyvracení různých teorií a nacházení nových stop. Děj ale zároveň zabírá několik desetiletí, která dělí spáchání zločinů od nalezení pachatele, a Šimada tak využívá různé příležitosti, jak připomenout různé události japonských dějin. Případ astrologických vražd rozhodně není sociální detektivka, kde by společenské vztahy hrály rozhodující roli, ale neodehrává se ani v úplném vzduchoprázdnu.
Šimadova kniha má v sobě to, co západní čtenáři často oceňují u japonské popkultury. Vychází ze západního žánru, ale přebírá si ho po svém. Jde úplně jinou cestou než současné, dejme tomu, severské kriminální romány. V něčem může působit staromilsky – a to i vzhledem k tomu, že je už čtyřicet let stará, v lecčems ale rozhodně současné trendy dohání.
Víc o dedukci, okultismu a rozřezaných tělech si poslechněte v recenzi.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
