Sociologové o mladých voličích: „Svoboda slova a cestování je k ničemu, když berete 13 tisíc“

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy studenti - mileniálové

„Nic nenasvědčuje tomu, že by se současná mladá generace měla lépe. Nebo že by někam vedla společnost. Směřuje k nezájmu,“ říká sociolog Martin Buchtík z agentury Median. „Mladí jsou více polarizovaní než v 80. nebo 90. letech a zároveň prožívají velmi brzo sociální nerovnost,“ doplňuje Stanislav Holubec, historik a sociolog z Univerzity Hradec Králové. Jak ovlivnila mladá generace výsledek prezidentských voleb a kde je v současné české společnosti její místo?

Podle výzkumu agentury Median volili mladí lidé (18–30) v menší míře, než je průměr populace, k volbám chodí tradičně nejmladších voličů málo. Kolem 57 % podpořilo ve druhém kole Jiřího Drahoše. „Miloš Zeman vystupováním na mladé ani nemířil. Demograficky totiž není tato skupina významná, je to odhadem 10 % populace, zatímco lidí nad 60 let je čtvrtina. Přitom kolem roku 1990 to bylo 15 %,“ komentuje Stanislav Holubec. Martin Buchtík dodává, že mladí volili hlavně proti staronové hlavě státu, Jiří Drahoš je nijak výrazně nezaujal.

Čekání na Čechy nezkažené minulým režimem skončilo. Místo toho máme generaci Y

03616445.jpeg

Nedávný výzkum provedený v zemích západní Evropy, v USA, Kanadě a Austrálii potvrdil, že dnešní mladí prožívají v porovnání se svými rodiči podstatně depresivnější období svých životů. Ztěžují jim ho dluhy, nezaměstnanost a nesnadné shánění vlastního bydlení nebo nájmu, který si mohou dovolit. „Ti, kteří se narodili mezi rokem 1980 a polovinou 90. let, většinou známí jako generace Y, dnes zjišťují, že jsou stále znatelněji odstřiháváni od svého podílu na bohatství produkovaném v západních společnostech,“ shrnuje výsledky výzkumu Guardian.

Mladí nejsou zároveň homogenní skupinou, která společně táhne za jeden demokratický provaz. Obraz mileniálů, celebrit sociálních sítí, úspěšných startupistů nebo digitálních nomádů, vystihuje jen jejich část. „Lze je rozlišit podle věku, v osmnácti řešíte maturitu nebo výuční list, ve třiceti už někteří mají děti nebo se na to chystají a zajímají se o hypotéky,“ říká Martin Buchtík, který vnímá v nejmladší generaci kulturní štěpení, i když je viditelné jen obtížně.

Třetina mladých nemá žádné úspory ani záchytnou síť v podobě rodičů a výhody demokracie, třeba svobodu slova nebo možnost cestování, ani nemohou využít. Svět okolo vnímají více jako ohrožení než jako pole příležitostí, shodují se sociologové. „Výrazná dělící linie je mezi vyučenými a středoškoláky s maturitou, v pozdějším věku mezi vysokoškoláky a pracujícími,“ myslí si Stanislav Holubec.

Stanislav Holubec a Martin Buchtík

Ovlivňuje českou společnost generační konflikt? Stanislav Holubec si myslí, že ano, ale méně než třeba při volbách v roce 2010, kdy vznikla kampaň „Přemluv bábu“. Do té se zapojili mladí influenceři apelující na vrstevníky, aby přemluvili své prarodiče k nevolení komunistů. „Štěpící linie ve volbách podle věku je velmi podstatná dlouhodobě, stejně jako podle příjmu nebo vzdělání. Řekl bych, že věk hraje větší roli než pohlaví nebo velikost bydliště. V některých volbách se to projeví výrazněji.“

Rozdělení společnosti bylo tentokrát i minule hlavním mediálním tématem prezidentských voleb. Když se ale zaměříme na konkrétní data a názory sociologů, zdá se toto téma zveličované. „Nepřeceňoval bych to, druhé kolo volby bylo emotivní. Dva ze tří mladých voličů volili Jiřího Drahoše a starší lidé zas dva ze tří volili Miloše Zemana. V procentuálních poměrech to vypadá jako propastný rozdíl, ale do praktického života to takové rozkoly nevnáší,“ polidšťuje řeč čísel Martin Buchtík a doplňuje, že konflikt je patrný právě v médiích a na sociálních sítích, protože se tam lépe vyjadřuje názor, ale i anonymně uráží.

Filip Horký: „Neurážejme lidi, kteří věří fake news, nabídněme jim relevantní informace“

Filip Horký

Začínal v šestnácti, když psal na internet o fotbale. Přes sportovní redakci České televize se dostal do zpravodajství, pak odešel k Daniele Drtinové a Martinu Veselovskému do internetové televize DVTV. Nyní hledá štěstí v redakci Seznam Zpráv, kde pracuje jako „krizový reportér“. Jak vidí česká média držitel Novinářské křepelky, kterému z přepracování na podzim roku 2015 ochrnula půlka tváře a který je neustále na Twitteru?

Současná mladá generace se nemá lépe než ta předchozí. Podle Martina Buchtíka se potýká s vysokými očekáváními a k tomu s jinými problémy, než měli jejich rodiče nebo prarodiče. „Rozvolňují se sociální normy. Tlak na to, jak žít, je menší a každý si musí hledat vlastní cestu. Pro některé je to ale velmi frustrující a náročné,“ analyzuje a bojí se, že společnost směřuje k nezájmu o politické dění, mladá generace ji nikam nevede. „V mnoha oborech zažívá mladá generace uzavírání šancí na kariérním trhu, vnímán je také tlak na vizualitu, kdo neodpovídá ideálu krásy v trendovém světě selfíček a Facebooku, je pravděpodobně více ostrakizován než dříve“, dodává Stanislav Holubec.

V rozhovoru se dále dozvíte, proč vysokoškolské vzdělání už není vstupenkou do úspěšného života, co je symbolem samostatnosti a dospělosti a jaké výzvy mladou generaci čekají.