„Spisovatelky potřebují vlastní pokoj a vlastní příjem.“ Je tu nová kniha Eleny Ferrante

12. říjen 2022

„Knížek, které nabízejí nejrůznější návody a rady, jak psát, existuje hodně. V čem je ale kniha Na okraji: O potěšení z četby a psaní speciální a pro mě se odlišuje, je to, že stejně jako ostatní knihy Eleny Ferrante jde na dřeň a autorka je zde hodně autobiografická,“ říká Klára Vlasáková, spisovatelka a scenáristka.

Nejnovější kniha Eleny Ferrante obsahuje čtyři eseje, které nás přibližují k záhadné umělkyni o krok blíže, jsou exkurzí do její celoživotní vášně pro literaturu a zkoumáním, kde nachází inspiraci. Kromě toho se v nich věnuje i hranicím psaní.

Klára Vlasáková

„Největší omezení si přináším já sama, jde o mé autorské limity. Dále je to čas a prostor psát. Ale to řešila už Virginia Woolf ve slavném eseji Vlastní pokoj z roku 1929, kde píše o tom, jak důležité je materiální zázemí autorek. Dochází k tomu, že autorky potřebují intelektuální volnost, která ale závisí na hmotných věcech,“ dodává Vlasáková a zároveň zmiňuje filozofku a teoretičku Hélène Cixous a její dvě fáze tzv. ženského psaní – nejdřív jde o návrat ke svému tělu a pak o dobytí slova ženou.

Jedním z témat letošního Sjezdu spisovatelů (a spisovatelek) byl i feminismus a možnosti psaní žen a matek. „Pro mě je psaní čím dál víc projev péče o svět a péče o někoho jiného než o sebe. Jsou to dvě tváře jednoho proudu. Pečující matky nejsou problémem samy o sobě, problém je spíš to, že provoz s nimi vůbec nepočítá. A přestože máme literární rezidenční pobyty, rodičovství nezohledňují,“ doplňuje spisovatelka, která na sjezdu měla projev právě na toto téma.

Čte Klára Vlasáková ráda deníky a zápisky jiných spisovatelů? Proč ve svých začátcích psala hlavně o umírajících lidech? A co v ní vyvolává touhu psát? Poslechněte si Záložku s Klárou Vlasákovou, která je mimo jiné autorkou námětu a scénáře nového podcastového thrilleru Radia Wave Rituál.

Spustit audio