Spokojený milostný život obsahuje stud i smích. Co nám brání rozvíjet sexualitu?

Markéta: Jak se sexualita zkoumá a rozvíjí u člověka, co je dané geny nebo a vůbec nejde změnit?

Gaia: Potřebujeme se pobavit o tom, co je sexualita, jak velký má rozsah. Zahrnuje komunikaci, zahrnuje řadu věcí, které se učíme. Nejsou vrozené nebo se formují v období před narozením. Samozřejmě jsou věci, které jsou dané přírodou. Třeba teď se mluví o tom, že orientace, ale stále to ještě není úplně dořešené.

Čtěte také

Lásko, dokaž mi, že nejsi robot. Jak umělá inteligence proměňuje naše vztahy?

Pak je tady sexuální identita, se kterou zřejmě člověk taky nehne a je nějak daná. Ale je překvapivě obrovské množství věcí, které jsou získané v průběhu života a v průběhu dospívání. O spoustě věcí si lidé myslí, že bychom je měli umět, že by měly být vrozené. Říká se, že je pud je to nejdůležitější. Moje teorie je, že v sexualitě teorie o pudu v podstatě přežitá a spoustu z toho jsou dovednosti, které se potřebujeme naučit a pak je začlenit do toho, co děláme v rámci vztahu.

Petr: Já už jsem v té odpovědi slyšel tak trochu nějaké nepravdy nebo mýty. Jaké jsou nepravdy nebo mýty v souvislosti se sexualitou a sexuálním životem, se kterými se nejčastěji setkáváme?

Gaia: Jeden z hlavních mýtů je, že nás žene kupředu pud. Že pud za nás všechno zařídí, že matka příroda ví, co má dělat a neměli bychom se jí do toho plést. Protože když se do toho montujeme, můžeme jí „rozbít hračky“. Často na to narážím. Jsou tam samozřejmě i méně významné a praktičtější mýty, které se objevují častěji v rámci mé praxe. To jsou například představy o tom, jak by sex měl probíhat. Že správný sex je pohlavní styk, že cílem sexu je orgasmus na obou stranách, ideálně společný. Dalším očekáváním je, že vzrušení obou nebo více účastníků by mělo být stejné ve stejnou chvíli. Tyto představy jsou rozšířené zejména v heteronormativní části společnosti.

Čtěte také

Jak hacknout seznamovací aplikace? Odmítejte hezké lidi, vyplňte profil a nezapínejte je často

Další hlavní mýtus je, že touha musí předcházet sexu. Že u zdravých lidí by se měla „nadrženost“ objevit sama, a teprve potom by měli mít sex. To je velký mýtus, se kterým denně pracuji. Touhu můžeme vytvářet, upevňovat v dlouhodobých vztazích. Pokud chcete mít funkční sex v dlouhodobém vztahu, nic jiného vám nezbude, než touhu vytvářet a na ní pak stavět vztah. Bohužel, mýtus funguje opačně.

Dalším mýtem, se kterým se často setkávám při práci s lidmi, kteří randí, je důležitost prvního sexu.

Markéta: Lidé do mých terapií přináší, že když první sex nestál za nic, tak nemá smysl dál vztah rozvíjet nebo v něm pokračovat? Co si o tom myslíš?

Gaia: Ne, je to blbost. Týká se to všech generací. Není to jen o mladších. Začala jsem teď pracovat se zajímavou skupinou mužů, kteří se rozvedli nebo rozešli a teď hledají novou partnerku. A tam je podobný efekt. Tito lidé jsou nervózní, když něco nefunguje. U ženy se dá snáze předstírat než u muže, to si přiznejme. Nervozita způsobí, že člověk nenaplní ideál, který má. Přitom touží po dlouhodobém vztahu, kde může upevňovat důvěru a postupně se nervozity zbavit. Pokud to ale druhá strana takhle hodnotí, je to problém.

Čtěte také

Umělá inteligence vám může vybrat správného partnera, komunikaci ve vztahu ale nevyřeší

Říkám jim: „Dobře, ale kluci, berte to jako měřítko toho, jestli vám ta protistrana stojí za to. Jestli je to materiál, se kterým můžete pracovat a rozvíjet ho během života.“ Protože jestli je vám třicet, čtyřicet, začnete přemýšlet o tom, co budete dělat v padesáti, šedesáti, až začnete brát spoustu léků a mnoho věcí přestane fungovat.

Tyto vize nejsou možná optimistické, ale první sex může být ukazatelem toho, jak dobře jsme schopni naslouchat potřebám, vycházet si vstříc, přizpůsobovat se a komunikovat. Hlavně, jestli se dokážeme navzájem podpořit, jestli fungujeme jako tým, který spolu tančí a hledá cesty, nebo jestli si každý jedeme svůj píseček. Chceme být perfektní, a pak holt hledáme někoho jiného.

Poslechněte si celý rozhovor o sexualitě a jejím rozvoji.