Sporťák Tomáš Kohout: Mluv o tom, co vidíš

19. květen 2014

„Jakub Janda ve stopě, odráží se a letí! Jakub Janda právě teď rozhoduje o tom, jestli po 35 letech Čech vyhraje Turné čtyř můstků! Letí! Měl by vyhrát, měl by vyhrát! Bylo to daleko! Bylo to někam k 139 metrům! Tady z mého stanoviště se to odhaduje špatně. Jakub Janda… se… možná… s největší pravděpodobností… nestane dnešním vítězem, ale o jeden jediný bod vyhrál v celkovém pořadí!“ Takto komentoval sportovní redaktor ČRo Radiožurnálu Tomáš Kohout výkon skokana na lyžích Jakuba Jandy v roce 2006. V dalším vydání Za vodou jsme si s Tomášem povídali nejen o jeho úspěšné kariéře komentátora všech možných sportů.

„Když se někomu povede to, co sám chce, a je s tím spokojený, je-li sám sobě dost velkým kritikem,“ popisuje Tomáš Kohout svou vlastní definici úspěchu. To, že se stane sportovním novinářem, věděl už od studií na gymnáziu. Je důležité, aby novinář, který komentuje určitý sport, byl v tomto sportu aspoň nějakou dobu aktivní? Co musí umět typický sporťák? Jakou pověst má český sport v zahraničí a komentují Tomášovi zahraniční kolegové české korupční kauzy? „Když někam vyjedu, tak o tom kolegové většinou vědí. Když se třeba objevím na skocích nebo na běžkách, tak se mě ptají, co dělá Kateřina Neumannová, protože tu si pamatují jako hvězdu. Když však dodám, že stála za šampionátem v Liberci, tak to už nevědí a jsou překvapení, ale také se o to zajímají.“

Víc se dozvíte při poslechu Za vodou, jehož hostem byl tentokrát kolega z ČRo Radiožurnálu, sportovní redaktor Tomáš Kohout.

Tomáš vystudoval žurnalistiku na FSV UK. Začínal ve sportovní redakci deníku Právo, v rozhlase působí od roku 1999. Mezi jeho specializace patří atletika, cyklistika, biatlon, lyžování a fotbal. V roce 2010 obdržel za svou práci Novinářskou křepelku, kterou bývají oceňováni mladí a perspektivní novináři do 33 let.

autor: Martin Melichar
Spustit audio