Spot: Místo půdy sklady. V Česku je nejvíc skladů ve střední Evropě, změní navždy krajinu a jak?

Krajiny Logistiky, z výstavy v galerii VI PER
Krajiny Logistiky, z výstavy v galerii VI PER

Za poslední tři roky se plocha skladů v Česku zdvojnásobila, v poměru k HDP jich u nás máme dvakrát víc než v Polsku a třikrát víc než v Maďarsku a na Slovensku. Jak je takový nárůst možný a jaké mohou být jeho důsledky, se pokouší zjistit kurátorský tým, který pro galerii VI PER připravil výstavu Krajiny Logistiky. Jak ovlivňují velkosklady životní prostředí a jak města a vesnice, u kterých stojí. A jaké jsou pracovní podmínky jejich zaměstnanců?

Česká republika doplácí na svou polohu ve středu kontinentu, anebo z ní těží – záleží na úhlu pohledu. Za devět hodin, což je doba, kterou může řidič kamionu ujet za jeden den, se dostanete do mnoha měst západní Evropy. Zároveň v Česku nedosahují platy takové úrovně jako na Západě a je také poměrně snadné a levné zde nový sklad postavit a provozovat. Kombinace těchto faktorů je podle autorů výstavy, Kateřiny Frejlachové, Miroslava Pazdery, Tadeáše Říhy a Martina Špičáka, důvodem, proč u nás velké skladové parky rostou takovou rychlostí a zabírají čím dál větší části krajiny.

Z výstavy Krajiny Logistiky

Sklady sice mohou přinášet nové pracovní příležitosti, ale jejich přítomnost má řadu vedlejších efektů. „Kromě zabírání zemědělské půdy mění například vodní režim oblasti, protože velká plocha střech jímá také velké množství vody,“ vysvětluje Špičák. „Způsobují silný světelný smog, protože tam nepřetržitě svítí velmi silné lampy, a to má samozřejmě vliv na ptactvo i další zvířata a vůbec rytmus celého ekosystému.“ Areály o desítitisících metrech čtverečních ovlivňují i životy lidí v okolních obcích. V mnoha případech velkosklady, kde pracuje několik tisíc lidí, vyrostou u vesnice, která má jen několik desítek obyvatel. Zaměstnanci skladů se často sjíždějí nebo jsou dováženi agenturami z jiných částí republiky nebo z ciziny. V okolních obcích pak vznikají nové ubytovny, v některých případech i nelegální, a to místním lidem někdy vadí. „Setkali jsme se i s případy, kdy v těch obcích třeba zkolabovala policie, protože její zaměstnanci šli radši pracovat do skladu, kde dostali víc peněz,“ říká Miroslav Pazdera. „Nové areály na některých místech mění sociální strukturu obcí a to, jak do té doby venkovské oblasti fungovaly,“ dodává Špičák.

„Třeba sklady za Prahou slouží hlavně jejím obyvatelům a díky tomu, že jsou za městem, tady můžou být jen obchody a žádné kamiony. Zboží z většiny velkoskladů ale slouží mezinárodnímu trhu, a žádné velké benefity z toho tak pro nás neplynou,“ zamýšlí se Martin Špičák a připomíná, že velkosklady jsou součástí života nás všech. „Všichni přece denně nakupujeme v obchodech i e-shopech…“

Jaké jsou pracovní podmínky agenturních zaměstnanců některých velkoskladů? Co se dozvěděli kurátoři od jejich pracovníků i starousedlíků? Poslechněte si celý magazín Spot.

Krajiny Logistiky, Galerie VI PER, 13. 2. – 6. 4. 2019
Kurátoři: Kateřina Frejlachová, Miroslav Pazdera, Tadeáš Říha, Martin Špičák