Starý dělnický Žižkov mizí, jeho tvář mění vysoké nájmy i Airbnb. Dokáže se ubránit gentrifikaci?

Žižkov
Žižkov

Měsíční nájem ve výši skoro 100 000? Luxusní kavárničky a gurmánské obchůdky? Pro většinu lidí to asi nebude to první, co se jim vybaví, když se řekne Žižkov. Některé části této čtvrti, dříve spojované nejčastěji s dělníky a bohémou, tak ale dnes už vypadají. Někomu to vadí, jiní nový vzhled vítají, těžko ale popřít, že se Žižkov gentrifikuje. Jaké hrozby, ale i možné výzvy, s sebou tenhle proces přináší?

„Bydlím tady dlouho a ty proměny pociťuju na vlastní kůži, nejsem si ale jistý, jestli všechno na gentrifikaci je negativní. Třeba ty barber shopy, to mi nepřijde jako takový zlo,“ zamýšlí se mladý muž, který se stejně jako několik desítek dalších lidí přišel podívat na akci Co se děje se Žižkovem? Kritická procházka (nejen) o bydlení, kterou pořádal Kolektiv 115. „Zabýváme se obecně problémy měst, včetně gentrifikace,“ vysvětluje jeden z pořadatelů procházky Václav. „Právě na Žižkově můžeme gentrifikační projevy pozorovat skoro v přímém přenosu. Zvyšují se tu nájmy a přibývají nové podniky, zároveň se tu dá ale ještě vést i normální život.“

Gentrifikace se obecně popisuje jako proces, kdy se z chudší části města stává atraktivní, trendy čtvrť. Tím se zvyšují ceny nájmů a nemovitostí, původní obyvatelé si pak už život na takových místech nemohou dovolit a jsou vytlačováni třeba do periferních částí města. „V atraktivních lokalitách jsou původní nájemníci vystěhováváni, dům se rekonstruuje a byty jsou pak pronajímány a prodávány za několikanásobně vyšší částky,“ říká další z průvodců Jakub. Okolo náměstí Jiřího z Poděbrad tak není těžké narazit na byty, které se pronajímají za 50, 70 a někdy i 100 000 korun.

Na ceny nemovitostí a dostupnost bydlení má vliv také turistický ruch. Čím dál více bytů se například pronajímá přes Airbnb. Podle analýzy IPRu se v květnu v Praze nabízelo přes tuto službu k pronájmu 11 485 jednotek, tedy pokojů, ale z naprosté většiny celých bytů. Ve výzkumu, který zveřejnily v září Hospodářské noviny, se mluví už skoro o 13 000 jednotkách. Žižkov je v tomto směru jedna z nejatraktivnějších čtvrtí, IPR tu napočítal 1 153 jednotek. „Na Žižkově jsou domy, které se celé pronajímají přes Airbnb. Jde o byty, které potom chybí na trhu s bydlením, byty, které by mohly být pronajímány normálním lidem,“ říká Jakub.

Léto v Praze: Je Letná špinavá vesnice, nebo trendy čtvrť? A jak dlouho bude trvat, než bude posh?

Letenská pláň u Stalina

„Mám pár kamarádů, kteří se museli odstěhovat, protože už si to tady nemohli dovolit,“ říká Pavel v hospodě U sv. Antoníčka. Obavy ze zvyšujících se nájmů zaznívají z Letné od lidí nejrůznějších vrstev. Všichni ale tvrdí, že Letnou za žádnou cenu nechtějí opustit. Udrží si svůj ráz, nebo se stane čtvrtí „lepších“ lidí? A jde o přirozený proces, který nejde příliš regulovat, jak si myslí třeba designér Martin Froněk z Olgoj Chorchoj?

Davy turistů ovlivňují i podobu služeb, staré hospody mizí a nahrazují je nové podniky. Často jde o řetězce nebo unifikované kavárny a bistra, stejná jako v jiných evropských metropolích. „Gentrifikace může mít i své plusy, je třeba dobře, že se nabídka podniků zvětšila, zároveň ale mizí originální, původní místa, určená především místním obyvatelům,“ tvrdí Jakub s Václavem.

Dostupnost bydlení by mohly zlepšit nové developerské projekty. Několik takových vzniklo v posledních letech i na Žižkově. Jde ale především o drahé rezidence, kde se velké množství bytů kupuje jen na investici. Podle Kolektivu 115 by podobu města měli určovat především místní obyvatelé. „Je potřeba koordinovat městskou politiku s aktivitami zdola, od samotných lidí.“

Co by měla města dělat pro dostupnější bydlení, jak se mají obyvatelé organizovat a jakou roli hraje v oblasti bydlení neoliberální ekonomika? Co je to privatizovaný veřejný prostor a kde ho na Žižkově najdete? Poslechněte si celou reportáž.   

Spustit audio

Související