Střihorucí teenageři: Navštívili jsme SOU kadeřnické
Učební obor kadeřník na svých bedrech nese velice specifická klišé, kterým jsem chtěla přijít na zoubek – studují tu samá děvčata? Mají přehled v současných trendech, nebo se naučí střih, který nosí vaše tetička, a trvalou? Hrozí, že z tréninkového kadeřnictví odejdete s hrůzou na hlavě a v očích? Ví paní mistrová, co je Instagram? Rovnou vám prozradím, že všechny mýty mi na SOU kadeřnickém v pražském Karlíně zbořili.
„Jsme jednooborové střední odborné učiliště, tříletý obor, v každém ročníku máme 120 žáků. Pak máme ještě nástavbový obor vlasová kosmetika, který se studuje dálkovou formou,“ říká ředitel učiliště Jan Cigánik. Jak tedy kadeřnictví reflektuje aktuální trendy, které jsou pro tento obor klíčové? Existují nějaké kurzy pro žáky i pedagogy? „To je skutečně cesta, jak učební obory zatraktivnit – spoluprací s těmi, kteří školu absolvovali a jsou ve svém oboru hvězdami. Snažíme se, aby se naši žáci, kteří se na trhu práce uplatní, kteří tvoří vlastní kolekce, mají vlastní salony nebo pracují třeba jako technologové různých firem, k nám vraceli, aby byli našim žákům příkladem v tom, kam se to dá v oboru dotáhnout, jak se mohou rozvíjet a posouvat.“
Mezi absolventy patří třeba Petra Měchurová, která i přes své mezinárodní úspěchy s učilištěm spolupracuje, přednáší tu a bere si vytipované žáky na stáže. Dozvídám se, že kromě učení a praxe mají možnost účasti na nejrůznějších soutěžích, kde už od prvních ročníků mohou předvést širšímu odbornému publiku, co umí, nebo chodí stříhat do Jedličkova ústavu nebo na dětské psychiatrické oddělení motolské nemocnice. „Dlouhodobě navštěvujeme diagnostický ústav v Hodkovičkách, kde mají klientky s výchovnými problémy, drogovými závislostmi a podobně. Jednou měsíčně tam chodí vybraní žáci, upravují jim účesy. Vzájemně si taky řeknou svoje zkušenosti, klientky vypráví, co zažily, proč se dostaly do diagnostického ústavu. Vzájemně se obohatí,“ doplňuje ředitel.
Pokud jste si mysleli, že na gymplu jste neustále pod tlakem zkoušek a testů, kterým byste se na učňáku vyhnuli – omyl! Tady se průběžné zkoušky z naučené látky dělají pravidelně co půl roku, v září žáci nastoupí a od listopadu začínají pravidelně stříhat pod dohledem. Na to, že jim neustále někdo kouká pod nůžky, jsou zvyklí, ani reportérka je nerozhodí, když soustředěně zarovnávají zadaný klasický pánský střih na pololetní zkoušce. „Zkoušky jsou vlastně ověřovací práce, které děláme každé pololetí. Naši žáci jsou zvyklí na obecenstvo, protože oni pracují vždycky před lidmi,“ vysvětluje mi paní mistrová. Existuje něco jako základní typologie klasických střihů, které by měl každý kadeřník ovládat? „Plastický střih, tupý střih, různě se obměňují… V dámském střihu je jich samozřejmě víc. U pánského jsou pak vysloveně módní střihy, krátké, na ježka – rovného nebo dokulata, pak je střih dohola…,“ vypočítává mistrová. Mezitím žáci posledními zastřihnutími dokončují svou pololetní zkoušku, komise hodnotí jejich práci a atmosféra není nepodobná té, jakou si pamatuju z písemek z matiky.
Nebyla by to plnohodnotná reportáž, kdybych se sama nenechala ostříhat. Mimochodem, to, že učnice častokrát mají na hlavě divočinu, neznamená, že se jejich nůžek musíme bát. Naopak – zkouší nejrůznější úkony na vlastních hlavách, abychom to my ostatní měli pokud možno perfektní. O moje mikádo se postarala Bohunka z posledního ročníku.
„A vám je kolik, teď ve třetím ročníku?“ „No, já už jsem taková starší,“ směje se Bohunka. „Mně teď bylo 21, předtím jsem dva roky dělala oděvní průmyslovku, ale nebavilo mě to. Bavila mě móda, ale nebavilo mě šít,“ zasvěcuje mě do svého studia na kadeřnici a u toho mi myje vlasy. Když si mě posadí zpátky před zrcadlo a začíná stříhat, ihned stáčím hovor k soutěžím a jejich kategoriím. „Právě jsme byli na Děčínské vlně, tedy konkrétně já. A tam jsme měli pánský střih na téma Depeche Mode, potom jsme měli dámský společenský účes, který měl být provedený jednoduchou nebo rychlou technikou, potom dámský střih na téma pixie. Já jediná z těch, co jsme tam jeli, jsem měla dvě kategorie. Ani v jedné jsem se neumístila, ale se svými výsledky jsem byla spokojená, že se mi to povedlo,“ říká Bohunka.
Další ožehavé téma je právě strach z nůžek, obzvláště těch ovládaných učni. Stalo se někdy Bohunce, že by jí ujely nůžky? „Že by byl zákazník nespokojený? No, to se mi jednou stalo, ale bylo to hodně nedorozumění. Když jsme se domlouvali na střihu, tak mi řekl, že to chce hodně nakrátko, protože to bylo v červnu, před létem, a že tedy budeme stříhat strojkem. Tak jsme ho vzala postupně nástavci od nejdelšího po nejkratší, no a nakonec, když jsem začišťovala kontury kolem uší a na krku, tak mi řekl, že to chtěl zarovnat ‚na Havla‘. Takže jsem se rozbrečela, byl to šok, musela jsem se mu omluvit, ale naštěstí říkal, že je léto a že to tak nevadí.“
Vracím hovor zpátky k technikám. V rámci pánských střihů totiž učni musí ovládat i holení a břitvu. Jak se něco takového učí úplný začátečník? „Holit jsme se učili na nafukovacích baloncích, protože u holení je důležitý sklon břitvy. Když se na napnutý balonek položí břitva, tak praskne, když je to špatně. Takže to byla dobrá technika, jak nás naučit břitvu správně používat,“ usmívá se Bohunka.
Mikádo už je skoro v požadovaném tvaru, nastává poslední úprava ofiny, listuju kadeřnickým časopisem a znovu se vracím k tématu trendů: „Kde hledáš inspiraci na ty soutěže nebo obecně? Co na internetu, tam si nehledáš nějaké trendy? Máš oblíbený webovky, jsou třeba nějaké speciální kadeřnické Instagramy, instagrameři?“
„Jojo, jsou, je jich docela hodně. Přijde mi, že nejšikovnější a nejkreativnější kadeřníci, co mají fakt účesy, které mě zaujaly, jsou hodně z Ruska a obecně spíš chlapi.“ A vědí mistrové a učitelé, co je aktuální? „Já si myslím, že jo, oni taky chodí na školení jako my. A když něco vymýšlíme, snaží se nám poradit, pomoct, jak si to zjednodušit. No a naše paní učitelka nás má všechny na Facebooku, takže vždycky komunikujeme přes něj, kolikrát si tam i sdílí věci a říká nám: ‚viděli jste to, viděli jste to?‘,“ hlasitě se směje Bohunka.
Není třeba se střihorukých teenagerů bát, výhodou výcvikových center odborných učilišť je nejen nízká cena, ale taky fakt, že můžete zajít bez objednání. Na celý proces vždycky dohlíží mistrové, takže se nemusíte bát. Moje mikádo je toho důkazem. Perfektní.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
