Studentský aktivismus: Univerzity a studenti nejsou slyšet kvůli vlastní pasivitě
„Univerzity i fakulty mají tendence uzavírat se ve vlastní bublině a vlastním světě. Jejich aktivity se dějí uvnitř těchto bublin,“ říká Layla Bartheldi ze Studentského hnutí za solidaritu. „Navíc českou společností vládne antiintelektualismus.“ Proto nehrají univerzity významnou roli ve veřejné debatě.
Nenaplněnou společenskou roli akademické obce vnímají i mnozí studenti. Příkladem je Studentské hnutí za solidaritu, které se rozhodlo, že popostrčí Univerzitu Karlovu k aktivnější roli v debatě o migraci. „Člověk je součástí nějakého prostředí a je jeho úkolem se na něm nějak podílet, pokud chce být jeho součástí a něco po něm chtít. Student má někdy pocit, že studuje něco nového a úplně tomu nerozumí natolik, aby se někde vyjadřoval. Ale univerzita je místo, kde by se člověk neměl věnovat jen svému oboru, ale měl by chápat veřejný prostor, ve kterém se nachází, a měl by mít touhu ho ovlivňovat,“ vysvětluje svou motivaci studentka Filozofické fakulty.
Spoustu studentů se angažuje, ale obvykle pouze v rámci svého oboru. Z této bubliny vychází pouze ve chvíli, kdy jsou ohrožena jejich studentská práva. V takovém případě jsou schopni společným hlasem dosáhnout svého cíle. „Pokud se jich to téma ale přímo netýká, pak je to celé slabší.“
Studentské hnutí za solidaritu vzniklo ze studentů, kteří se vrátili z Balkánu, kde pomáhali běžencům. V akademickém prostředí začali rozvíjet další aktivity, aby získali zázemí a pomohli univerzitě najít jasnější postoj. „Organizujeme například přednášky, kde zprostředkováváme osobní zkušenosti, podložené ze studentského východiska teoretickými poznatky,“ doplňuje Layla Bartheldi. Studentům se podařilo získat vyjádření podpory rektora a pomoc s některými projekty od konkrétních fakult.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.