Systém vratných grantů pro studenty by zmírnil nerovnosti ve vzdělání, tvrdí ekonom Daniel Münich
Zvládnou náklady spojené s vysokoškolským studiem i lidé z nízkopříjmových rodin? Jak je aktuálně nastavený systém podpory a co by pomohlo do budoucna, aby vysokou školu nestudovali pouze ti, kteří si to takzvaně mohou dovolit? Tomu se věnuje nový Finančák.
Do nového dílu pořadu si Richard Vrdlovec a Iva Hadj Moussa pozvali akademického ekonoma Daniela Münicha z think tanku IDEA při CERGE-Ei a spoluautora studie Finanční podpora vysokoškolských studentů v České republice: Rekonstrukce systému nutná. Podle něj je současný finanční systém podpory studentů nevyhovující.
Čtěte také
„Kromě toho, že je současný systém špatně nastavený a zastaralý, je objem podpor směšně nízký,“ tvrdí. Studenti a studentky bez dostatečného rodinného zázemí tak podle něj mají zkrátka smůlu a na vysokou školu mohou zapomenout.
Tento problém by pak podle odborníka řešil systém vratných grantů. Jak by fungoval? „Každý měsíc či čtvrtletí by vám přišel grant od státu přes komerční banku. Upsali byste se, že pokud v budoucnu vaše výdělky překročí určitou, přesně stanovenou hladinu, vaše příjmy nad tuto hranici budou zdaněny dodatečnou sazbou,“ vysvětluje expert a dodává, že systém by počítal i s nízkým úrokem. A to proto, aby si každý dobře rozmyslel, jestli půjčku skutečně potřebuje.
Patří brigády ke studentskému životu, nebo by se mladí lidé měli zaměřit spíše na studium? A je systém vratných grantů momentálně „na stole“? Ekonoma Daniela Münicha se ptali Iva Hadj Moussa s Richardem Vrdlovcem. Poslechněte si nový Finančák!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.