Topíme jednou za tři dny. Petr Klápště obývá pasivní dům a připravuje města na změny klimatu

1. únor 2023

„Architektura je obal na lidský život,“ říká Petr Klápště. Jeho práce je zjišťovat, jak lidé žijí a jaký by ten obal měl být.  Na přání a potřeby se ptá lidí na participačních setkáních a snaží se, aby se naplnily.

Architekt Petr Klápště se ptá lidí na jejich přání a potřeby na participačních setkáních

Modřanský cukrovar je nový bytový komplex, kde se právě staví přes sedm set bytů. Vznikal ale jinak, než je běžné. Nejdřív totiž přišli na setkání obyvatelé z okolí a mohli říct, co by si v novém areálu přáli. Splnila se jejich přání? A bude projekt díky tomu lepší? Petr Klápště taková setkání organizuje i jinde. Co se tam dá vyřešit? A kdy nemá smysl tam vůbec chodit? Mluvili jsme také o tom, proč se při navrhování nemyslí na teenagery. „Nikdo je nemá rád, nikdo je nechce do města pouštět,“ všímá si Petr Klápště. I tohle jsme rozebrali v aktuálním Bourání.

Modřanský cukrovar (vizualizace)

Petra Klápště zajímá také ekologická udržitelnost architektury a sám bydlí v pasivním domě. Kolik protopí? „Topíme tak jednou za tři dny,“ říká. Pár polínek vystačí na ohřev teplé vody i vytápění. Je to vůbec možné? A jak toho dosáhli? Dům navrhl spolu s kolegou Janem Mártonem, s nímž mají společný ateliér Nature Systems.

Jeho práce je ale hlavně plánování ve větším měřítku. Takže s udržitelností a adaptací na změnu klimatu radí Petr Klápště také městům. Jaké jsou možnosti a jak o nich přesvědčil třeba zastupitele v Jihlavě nebo v Třebíči? Adaptační strategie pro tato města vypracovali spolu s kolegy z agentury CI2.

Ovšem je to vlastně práce pro architekta. „Architekti si umí představit to, co není,“ říká Petr Klápště. „Škola mě naučila důvěřovat představivosti a nápadům.“

S architektem Petrem Klápštěm o tom, jak zjišťuje lidské potřeby a přání a o síle představivosti.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.