Tramp Bokajs: Chlap může brečet, všechno to uvolní. Dojímá mě, že je pěknej život

26. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Bok „Bokajs“

„Do lesa jsem chodil odmalička, protože moje máma byla vášnivá houbařka,“ popisuje 70letý tramp, hudebník, spisovatel a otec tří dětí Jiří Bok, u trampů vedený jako Bokajs. „Takže v lese jsme byli velice často a les mně učaroval. U mě to nebylo tak, jakože bych utíkal do lesa za svobodou. Ta touha jít někam a něco obětovat propukla samovolně a pokračuje celý život,“ vysvětluje.

Se svou ženou Jitkou žijí už 50 let na polosamotě v Prosetíně nedaleko Děčína. „Lidé nám říkali: ‚Vy jste blázni, kde to bydlíte.‘ A dneska nám to závidí.“ Emoce je Bokajs schopen vyjadřovat a baví se o nich i v rodině. A kdy naposledy brečel? „Já brečím dost často. I u filmů, nebo když se něco stane. Byl jsem svědkem autonehody, kdy mi v autě zemřela část party. Sesypal jsem se asi po třech nedělích. To jsem probrečel dva dny. Chlap může brečet, proč ne, to všechno uvolní.“

Co ho dovede rozčílit? „Rozčiluje mě, a to je ‚bokovské prokletí‘, když vidím nebo slyším, že je někdo šikanovaný,“ říká. A co ho dojímá? „Pěkná knížka. Něco, co se povede na zahradě. Dojímá mě, že je pěkný život.“ A co nám vzkázal na konec? „Chci udělat reklamu Radiu Wave. Po dlouhých zkušenostech jsem zjistil, že tato stanice je nejlepší na zahánění divočáků od zahrady,“ dodává.

Jak vzpomíná na tramping v 70. letech? Kdo mu opravuje hrubky v textech? Kam všude ho tramping dovedl? A stíhá být dědou pro 11 vnoučat? Odpovědi uslyšíte v novém díle Pochlap se s Jiřím Bokem.

Spustit audio

Související