Les je náš domov. Trampské hnutí neslábne. Osad je spoustu, jen se o nich neví
Co stojí v jádru trampingu? Jaký je duch trampingu? Jeho podstata? V posledním Čundru se podařilo zachytit vyprávění člověka, jehož identita je s trampingem neoddělitelně spjatá víc než padesát let. Říká se mu Hrobař, ale ne proto, že by se vyžíval v zásvětních praktikách, ale protože do homogenní zelené komunity přišel kdysi dávno all black. A černou už od té doby nesundal. Podle jeho slov je tramping napůl lesní meditace, napůl bujaré veselí s přáteli u ohně. A hodně kytar.
Místo, kam jsem se za Hrobařem vydal, má zůstat skryto. Trampský název oblasti asi pěti osad sice v nahrávce padne, na mapě ho ale budete hledat těžko. Jde o pozůstatek doby, kdy ještě trampy od nádraží po lesích naháněly normalizační policejní čety. V současnosti se ukrývání před okolním světem hodí z jiného důvodu. Poměrně rozsáhlá lesní infrastruktura primitivních srubů a přístřešků s ohništi se zdá v kontextu globální privatizace veřejného prostoru jako zjevení.
Vystopovat v lese trampa je složité, třebaže na jedno místo jezdí přes půl století jako Hrobař. „V životě nenecháme papírek v lese. My tady žijeme. Taky si nikdo nehodí doma na zem odpadky,“ říká trafikant a podlahář, dnes ale zálesák v černém, zatímco ze tří stran pod námi hučí soutok dvou řek a jeden potok. Jediná šance, jak trampy najít, je večer, kdy se od táboráků ozývají sbory za doprovodu kytar.
Čtěte také
Ač je tramping neformální hnutí, z Hrobařova vyprávění je cítit úcta k tradicím a určitému řádu, který se za sto let českého trampingu vyvinul. Osady, ať už vypadají jakkoli, mají svá jména, volené šerify, zástupce šerifů, ale taky stožáry s vlajkami a vzájemně se schází na potlachu. Vstoupit jen tak mezi trampy a necítit se jako vetřelec není snadné. I proto jsem rád, že mě k sobě Hrobař a parta na Říčkách přizvali.
Jakou funkci má v osadě šerif? Proč jezdí Hrobař přes padesát let na jedno místo v lese, kde spolu s Krkavci založili osadu? Jak se vůbec zakládá osada? Proč je dobré udržovat vztah s hajným? A kde hledat studánku? Poslechněte si poslední díl Čundru.
Související
-
Naskočit na biorytmus lesa. Nejlepší čundry jsou ty bez ohně a bez baterky, jen sám se sebou
„Mně to nakonec přijde dobrý, že jsme šli jenom takhle za barák,” říká Bára, se kterou jsme se k natáčení další epizody série Čundr sešli na pražském sídlišti Velká Ohrada.
-
Čundry jsou podvratné, protože jsou zadarmo. Až zmizí místa svobody, bude z čundrování luxus
Biochemik Jan Trnka se poslední rok v médiích vyjadřuje k pandemii covid-19, ale my ho tentokrát zpovídali kvůli jiné z jeho expertíz: čundrům.
-
Když jde město na vandr. Glamping je pokus o kontakt s přírodou, ve kterém vítězí Instagram
Pro Báru Povišerovou jsou Stromovny splněným snem. Místo, kde si člověk odpočine od ruchu velkoměsta a zároveň se bude cítit jako doma.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
