Tribuna: Rok do olympiády v Tokiu. Blíží se sportovní svátek, nebo ničivá Godzilla?

Olympijské kruhy před národním stadionem v Tokiu
Olympijské kruhy před národním stadionem v Tokiu

Za rok touto dobou bude vrcholit letní olympiáda v japonském Tokiu. A asi na málokterou jinou sportovní událost mají redaktoři Tribuny tak vyhraněné názory. Co očekávat od her v japonské režii, jaká bude éra bez největších sportovních hvězd posledních let Usaina Bolta a Michaela Phelpse a kvůli čemu čelí olympiáda největší kritice?

„Příprava her byla tragikomická už od začátku,“ zpochybňuje Vojta Ondráček adoraci japonských organizátorů z úst šéfa Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomase Bacha. Připomíná obstrukce kolem nového olympijského stadionu, čtyřnásobné navýšení původního rozpočtu na téměř 30 miliard dolarů, úplatkářskou aféru ohledně zisku pořadatelství, ale také překvapivé zjištění, že ministr pro olympiádu a bezpečnost neumí používat počítač. „Podle svých slov na to má od svých pětadvaceti let sekretářku a jiné lidi, kteří počítač používají za něj,“ dodává na jeho adresu.

Šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach

Pořadatelé olympiády si přitom od her slibují hodně. V první řadě navýšení turistického zájmu, dokonce nejodvážnější prognózy počítají s dosažením magické hranice 40 milionů návštěvníků ze zahraničí v roce 2020. „I zájem samotných Japonců je docela velký,“ osvětluje Vojta Jírovec. „Poptávka dobrovolníků několikanásobně překročila nabídku, do loterie o lístky se přihlásilo tolik lidí, že devadesát procent z nich nemá šanci je získat,“ doplňuje.

O něco pozitivnější náhled má na olympijské hry v Tokiu Martin Vait. „Samozřejmě, jsou tu negativní vlivy, které přináší každé pořadatelství her jako takové – od environmentální, sociální až samozřejmě po ekonomickou zátěž. Olympiáda je šílený moloch a dinosaurus, zvlášť v dnešní klimatické krizi. Ale zase je potřeba přiznat, že ty problémy jsou výrazně menší než na předchozích olympiádách a vůči málokterým hrám jsem byl tak málo cynický jako vůči těm v Tokiu,“ uznává.

Obecně se očekává, že tokijské hry překonají dosavadní rekord ve sledovanosti, když poslední letní hry v brazilském Riu de Janeiru přilákaly před třemi roky k televizním obrazovkám těžko uvěřitelných 3,6 miliardy diváků. Otázkou zůstává, na koho se bude divácká masa s obdivem příští rok dívat. Chybět bude nejúspěšnější medailový olympionik všech dob Michael Phelps.

„A bude to první olympiáda od Atén v roce 2004, kde nebude Usain Bolt, největší sportovní hvězda posledních patnácti let,“ připomíná Vojta Jírovec. Největší očekávání tak pravděpodobně padají na bedra americké gymnastické superstar Simone Bilesové, u níž ale není jasné, nakolik ji po sportovní stránce poznamenala kauza sexuálního zneužívání doktorem Larrym Nassarem.

Kdo by měl zájem se na největší sportovní svátek roku naladit už dnes, má možnost i v Praze, konkrétně 9. srpna na třebešínském velodromu, kde se koná akce Silent Night / Velodrone. Kromě hudební části zde bude i jedinečná příležitost porazit redaktory Tribuny na cyklistickém trenažéru.

Nový díl Tribuny se tentokrát podíval do blízké budoucnosti na to, jak jsou Japonci připraveni na největší sportovní událost příštího roku. Skončí hry v Tokiu fenomenálním úspěchem, nebo fiaskem? Jaký zájem vyvolá skateboarding a další nové sporty? A jak bude vypadat éra bez největší sportovní hvězdy 21. století? Poslechněte si novou Tribunu!