Tyjátr: Handa Gote westernem z Šumavy prostřelilo srdce žánrové škatulce
Kolektiv Handa Gote, který dlouhodobě působí v divadle Alfred ve dvoře, uvedl v nedalekém Studiu ALTA svoji novinku Die Rache. Po zběsilé audiovizuální litanii Eleusis, prověřující pravidla antického divadla v současných podmínkách, se vrhli na další žánrovku. Jako východisko pro melancholickou studii života na horách si vybrali western. Každodenní banální maličkosti i drobné dějové změny v něm povyšují na velké, životní události.
V posvátném tichu hor občas někdo po někom zatouží, dojde k nevěře nebo i vraždě, která musí být zákonitě pomstěna. Kolektiv Handa Gote v novém projektu Die Rache, v překladu zkrátka Pomsta, vyměňuje kulisy Divokého západu za česko-německé pomezí, za odlehlá a mlhavá zákoutí Šumavy, které obývá čtveřice záhadných horalů a horalek. Úhledný a čitelný žánr s poměrně jasně vymezenými pravidly se pro Handa Gote stává materiálem, ve kterém se jindy jasně vymezené role – vrah, oběť, mstitel – mění bez větší žánrové logiky. Postavy se porůznu vraždí, vstávají z mrtvých a jediné, co zůstává zřetelné, je syrové prostředí hor podkreslené zvukem zneklidňujícího vichru z gramofonu.
Ačkoliv toho Handa Gote o svých protagonistech, jejich minulosti nebo původu příliš mnoho neříká, existuje mezi nimi vztah. Jejich příběh tvůrci rozkládají do dlouhých, bezeslovných obrazů. Ze začátku jednotlivé situace bez pointy přechází jedna do druhé. Postupně, velmi nenápadně, se mění pravidla hry a inscenace tak pomalu graduje. Performeři přidávají rekvizity, a čím bizarněji se s nimi nakládá, tím zábavnější a méně předvídatelné jsou pointy jednotlivých situací. Handa Gote tím také stupňují napětí, které ve vrcholových scénách připomíná třeba nesnesitelné čekání na masakr v Tarantinových Hanebných panchartech. Scény vraždy lopatou a poté obrovským koltem, který pro inscenaci navrhl František Skála, má člověk tendenci sledovat se zatajeným dechem. Skálovy samorosty se stávají dokonce spoluaktéry velkolepých situací – například když dva z performerů pomocí lan táhnou kládu po scéně jako pluh.
Schopnost postupně vybudovat z ničeho ohromné napětí je pro Handa Gote typická. V Die Rache ji ještě zdokonalují. Performeři spolu přicházejí do kontaktu jen tu a tam a v momentech, kdy je úplné ticho, je každé zašustění látky nečekaným a překvapivým prvkem. Většina inscenace se odehrává v tichu, slyšet je ale i sypání mouky i křupání, které zní, když po ní aktéři chodí nebo přetahují pluh.
Ve světě Die Rache se svébytným plynutím času každá, jindy nepostřehnutelná součást pohybu proměňuje na napínavý detail. Handa Gote v jejich pojetí westernu nejde o příběh ani postavy, nepotřebují okázalé přestřelky ani honičky po prérii. Mimoděk říkají, že hory člověka přežijí. Jejich majestát i hrůzostrašnost nikdy nepokoří ani zemědělstvím, ani žádnou jinou činností.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
