„Udělej mi to tvrdě,“ píšou autorky fanfiction. Samy jsou většinou panny, říká socioložka Iva Baslarová

3. únor 2017
03793647_0.jpeg

Jejich tvorba vychází z už existujícího díla. Je jim mezi 12 až 16 lety, většinou jde o dívky. Řeč je o teenage autorkách fanfiction. Tenhle žánr se podle socioložky Ivy Baslarové za poslední dobu výrazně proměnil. „Stalo se to v souvislosti s dílem Padesát odstínů šedi od E. L. James,“ říká. Mladé autorky už nepopisují jen romantiku, ale i drsné erotické scény, a to často velmi explicitně.

„Zašlo to až tak daleko, že některé jejich zážitky se rovnají znásilnění. Něžný sex se v jejich tvorbě objevuje jen výjimečně. Hlavní hrdinka, se kterou se autorky identifikují, pak používá třeba slova jako ‚udělej mi to tvrdě‘ nebo ‚udělej mi to drsně‘. Přitom je evidentní, že ty dívky jsou ještě panny,“ tvrdí socioložka.

Nejčastější skupinou autorek jsou dívky v pubertálním věku. „Jsou to jejich představy, jak by měl vypadat milostný a zároveň sexuální vztah. Zajímavé je, že své texty často označují věkem, od kterého lze článek číst. A začínají u sebe. Takže je tam většinou 12+, 13+ a tak dále,“ říká Baslarová. Podle ní tak chtějí dát dívky najevo, že jsou to právě ony, které už zkušenost se sexem mají. Opak je přitom ve velkém množství případů pravdou. „Jejich představa o sexu je často špatná.“

E. L. James na jednu stranu odtabuizovala způsob prožívání sexuality, zároveň ale podle socioložky ustavila normu, že tvrdý sex je vždy příjemný a že takové prožívání je jediné správné. „Ony to pak pokládají za normální. A pokud se jim to ve skutečnosti líbit nebude a nebudou chtít vyhovět muži, budou si myslet, že právě ony mají nějaký problém.“

03793640.jpeg

Tento popkulturní fenomén může dívky ovlivnit do budoucího života. A to podle Baslarové i kvůli tuzemské výuce sexuální výchovy. „Ve škole se pořád tváříme, že sex moc neexistuje. Nebo že si ho máme nechat na dospělost. Když se ale s mladými lidmi, kteří pubertu prožívají, bavím, tak zjišťuji, že se sexuálním životem začínají velmi brzy. A tím myslím třeba ve 13 letech. A je paradoxní, že se o tom s nimi nikdo nebaví.“

A jaké příběhy vlastně mladé autorky píšou? „Je to jako přes kopírák,“ říká socioložka. „Co se mění, jsou jména. Vždy ale platí, že jsou anglická. Někdy se příběh odehrává v českých reáliích, jindy ho dívky zasazují do amerických měst. Pokaždé je ale v příběhu na začátku dívka, která je málo populární a často šikanovaná. Někdy už má za sebou taky negativní zkušenosti se sexuálním obtěžováním. A do ní se pak zamiluje nový soused. Nebo někdo, kdo jí omylem pošle SMSku,“ popisuje Baslarová.

Muž se pak zpravidla do dívky zamiluje a dělá vše pro to, aby naplnil všechny její představy. „To v lepším případě. V tom horším jde o to, že ty dívky jsou šikanované a dostanou se k mužům, kteří se k nim chovají ještě hůř. Ale ony se do nich přesto zamilují. Navíc se tam objevuje takové amorální poselství, že ti muži jsou buď vrazi, nebo třeba narkobaroni. Je to esence zla, která je nějakým způsobem lákavá. A je to vždycky spojeno s tím drsným sexem,“ říká Baslarová.

Na jeden z příběhů socioložka nezapomene: „Hlavní hrdinka v něm odletí do Venezuely. Tam ji unese drogový dealer a s tím se vyspí. V příběhu se pak objeví jeho šéf, který dealera zastřelí. Potom odjíždí pryč, kde kvůli frustraci znásilní a zabije další dívky.“ Čtenářky v tomto příběhu neproblematizují ani fakt, že muž je vrah. „Že ten, koho milují, zabíjí lidi. To je naprosto fascinující.“

03793649.jpeg

„Je neuvěřitelné, že někdo sní o tom, že bude znásilněný,“ diví se Baslarová. „Já je nepomlouvám. Nejsou hloupé. Souvisí to se společností. S tím, co jim předkládáme,“ tvrdí.

Problém je podle ní taky v tom, jak samotný akt lidé vnímají a co ještě za znásilnění považují. „Tady panuje představa, že jde jen o penetraci. A že je to s někým neznámým někde v parku v noci. To je stereotyp. Většinou se jedná právě o lidi, které oběť zná. Jsou to třeba rodinní příslušníci nebo kolegové,“ říká socioložka. Za znásilnění považuje i nevhodné doteky a vynucený sex. „Prostě cokoliv, kde by dívka řekla ‚Ne, nechci‘.“

Poslechněte si celý díl Kvéru.

Spustit audio
autoři: Bára Šichanová, Filip Titlbach, Klára Chvojková