Universum: Propadnout na základce? Prakticky konečná

Ve škole - škola - dítě
Ve škole - škola - dítě
Mysleli jste si, že základní vzdělání je povinné a dosáhne ho u nás každý? Vyvedeme vás z omylu. V některých krajích až desetina dětí základku nedokončí. Zůstane jim tak uzavřená možnost nastoupit nejen na většinu středních škol nebo odborných učilišť ale i do rekvalifikačních kurzů, které zprostředkovává Úřad práce. Jak je to možné? Hostem pořadu Universum byl analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.

Povinná školní docházka u nás trvá devět let. Pokud dítě během této doby propadne a chce i po splnění povinných devíti let ve škole zůstat, musí jeho rodiče o možnost pokračovat až k dokončení základního vzdělání zažádat. To je první bariéra, které děti méně vzdělaných nebo zaneprázdněných rodičů ze vzdělávání vyřadí. Škola navíc takové žádosti nemusí vyhovět. V řadě případů děti, které propadly, patří mezi ty, kterých se spíš chce zbavit.

V českém systému může dítě během základní školy propadnout jednou na prvním a jednou na druhém stupni. „Když se podíváme na statistiky propadání podle ročníků, ohromný podíl dětí propadne hned v první třídě. Ukazuje se, že základní škola není připravená na různé děti. Místo toho Ministerstvo školství prosadilo zavedení povinného předškolního vzdělávání. Věří se totiž, že někdo musí základním školám děti připravit. Základky nejsou automaticky otevřené všem dětem bez rozdílu, zatímco například v Německu se první tři ročníky na adaptaci dětí z různých prostředí cíleně zaměřují. Počítají s tím, že ne všechny děti mají stejné penzum vědomostí, stejné návyky a počítají s tím hned na začátku základního vzdělání,“ vysvětluje Daniel Hůle.

Další skok nastává při přechodu na druhý stupeň. Nejvíce se propadá v šesté třídě. Škola už si vystřílela první propadnutí a čeká na to, až bude moct problémové dítě nechat propadnout znovu. Z důvodu omezení na dvě možná propadnutí odcházejí děti ze školy s ukončenou osmou nebo sedmou třídou. „Ve chvíli, kdy by to nebylo omezeno, tak by nám děti odcházely klidně z páté třídy,“ myslí si Daniel Hůle. Bez ohledu na oficiálně ukončený ročník, se i tak některé děti navždy loučí se studiem se znalostmi na úrovni čtvrté nebo páté třídy.

Zatímco ještě před několika lety končili tito lidé rovnou na Úřadu práce, bez možnosti dalšího uplatnění nebo kariérního rozvoje, současná extrémně vysoká zaměstnanost situaci změnila. Firmy, které mají nedostatek zaměstnanců, loví i mezi dětmi na základních školách. „V rámci kariérního poradenství v organizaci Člověk v tísni se setkáváme s tím, že firmy v regionech – a ne zrovna v těch nejbohatších regionech – míří na děti, které končí základní školu a tahají je do provozu. Děti mají možnost nastoupit do práce třeba za 15 nebo 20 000 korun. Když v rodině není zájem o to, aby dítě dokončilo základní vzdělání a navíc má šanci si vydělat reálné peníze, užívat si života, v takovém případě si skoro žádné dítě nezvolí školu. Je potřeba si ale uvědomit, že se nacházíme v exponovaném období. Když po roce 2008 vzrostla nezaměstnanost a naprostá většina našich klientů byla mezi prvními, kdo o práci přišli,“ popisuje úskalí současného stavu Daniel Hůle.

Ve škole - škola - dítě

Lidé bez dokončeného základního vzdělání mají poté velmi ztížený přístup k dalšímu vzdělávání. Zákon v této věci nehovoří úplně jasně, ale většina středních škol nebo učilišť žáky bez dokončené základky nepřijme. Navíc i většina rekvalifikačních kurzů podmiňuje účast ukončeným základním vzděláním. „Je tam spousta bariér, člověk by si musel najmout právníka, aby mu tu cestu vyšlapal. V praxi se to téměř nikdy neděje,“ říká Hůle. Zatímco možností, dálkově si dodělat maturitu, existuje relativně velká nabídka, vrátit se ve třiceti na základku je složitější. Školy sice mohou takovou možnost poskytovat, opět ale záleží na jejich dobré vůli. V menších městech je taková služba prakticky nedostupná.

Systémovým řešením by podle Daniela Hůleho bylo prodloužení povinné školní docházky. „Země na západ od nás mají povinnou docházku delší. Málokdo si uvědomuje, že před rokem 89 platila desetiletá povinná školní docházka, jejíž součástí byl i přechod na střední školu nebo odborné učiliště. U znevýhodněné části populace vidíme, že dnes děti dosahují nižšího vzdělání než jejich rodiče.“

Poslechněte si celý rozhovor!