V Česku hoří často. Lidská nedbalost a příroda neznají hranic, říká historik hasičství Josef Nitra

25. srpen 2020

Jak se vyvíjí práce hasičů a hasiček v Česku? Nová kniha Pompiéři, požárníci, hasiči rozebírá zakládání prvních hasičských sborů, zapomenuté technické vymoženosti či profesionalizaci požárního sportu. Poslechněte si celý rozhovor s jejím autorem Josefem Nitrou.

Organizované hasičstvo měla v českých zemích šlechta už ve středověku, první skutečné sbory každopádně byly německé. První ryze český sbor vznikl 22. května 1864 ve Velvarech. Na rozdíl od policejních složek byli historicky hasiči apolitičtí, domnívá se Nitra. Objevily se vůbec pokusy o politizaci hasičství? A co všechno zaměstnanci Hasičského záchranného sboru v současné době dělají?

Z knihy Josefa Nitry Pompiéři, požárníci, hasiči

Ženských hasiček obecně moc nevidíme a nejsou v současné době nasazovány do ostrých akcí. Může se situace v budoucnosti změnit? „Podle mě je to vývojem, posláním i tím, že by se musely hasičské stanice přizpůsobit – byť by tam byla jen jedna žena. To by bylo velmi komplikované. Máme ale ženy, které se účastní soutěží o nejtvrdšího hasiče. Máme ženy hasičky s velkým H, které by dokázaly v zásahu nahradit chlapa, ale myslím si, že z praktického hlediska je to asi nereálné,“ říká Nitra.

Z knihy Josefa Nitry Pompiéři, požárníci, hasiči

Jak už bylo řečeno, ženy často soutěží v požárním sportu. „V tom byli čeští hasiči dobří dokonce tak, že se už v roce 1973 konalo v Brně mistrovství světa, které bylo pod hlavičkou CTIF – mezinárodní organizace požárnických organizací.“ Hasičství jako sportovní disciplína má v Česku velkou popularitu a úzce souvisí se sbory dobrovolných hasičů, které jsou po celé republice.

Rapidní vzrůsty období sucha se vzhledem ke klimatické krizi řeší po celém světě. Požáry lesů se stávají bohužel něčím běžným. Pamatuje Česko nějaké divoké požáry, nebo se jedná spíše o záležitost osídlených míst? A jsou počty požárů v Česku obecně vyšší, než si myslíme? Odpověď zjistíte poslechem rozhovoru.

Jak se mění práce hasičů v souvislosti se změnami klimatu a během koronavirové epidemie? Ovlivňuje počty dobrovolných hasičů spíše povaha lidí a inklinace k hasičství, nebo počet požárů? Které hasičské budovy se vyplatí navštívit? A jak se mezi sebou liší hasičské sbory a jednotky? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Šimon Holý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.