V Libanonu do parlamentu jen podle náboženské skupiny
Naše Hergot!í pouť pozoruhodným světem náboženství pokračuje. Spolu s naším hostem Janem Danielem z Ústavu mezinárodních vztahů jsme odcestovali do Libanonu. Tento skoro sedmimilionový stát má opravdu bohatou a pestrou duchovní základnu. Přestože více než padesát procent obyvatel se hlásí k islámu, žije zde i velký počet křesťanů.
„Libanon je jednou z nábožensky nejrozmanitějších zemí Blízkého východu,“ uvádí hned na začátku Daniel. Existuje zde osmnáct oficiálně uznaných náboženských skupin: vedle Židů se jedná o pět muslimských a dvanáct křesťanských. To ale neznamená, že všechny zmíněné skupiny jsou v Libanonu stejně zastoupené. Velkou židovskou komunitu bychom například v Libanonu nenašli.
Libanonská náboženská pestrost se obtiskla do samotného řízení státu. Veškerá politická moc v zemi je totiž rozdělena na základě náboženského systému. Jak to vypadá v praxi?
Daniel to vysvětluje takto: „Prezident republiky je vždy maronitský křesťan. Premiérem je sunnitský muslim a parlamentu předsedá šíitský muslim.“ Celý parlament je pak podobně rozdělený na křesla, do kterých může být zvolen pouze zástupce určité náboženské skupiny. Podle Daniela je zastoupení muslimů a křesťanů v současném parlamentu víceméně vyrovnané.
Poslechněte si nový Hergot!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
