V Londýně začal proces se zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem. Skandální dopad má už teď

2. březen 2020
Ucho

Minulý týden začal v Londýně soud, který má rozhodnout, jestli bude zakladatel WikiLeaks Julian Assange vydán do Spojených států. Americká obžaloba stojí na velmi nepřesných a zavádějících informacích a mnohokrát vyvrácených fámách. To bohužel neznamená, že Assange do Spojených států vydán nebude a že tento proces už teď nemá negativní dopad na novinářskou práci.

Právní zástupce Washingtonu zdůrazňuje, že obžaloba nekriminalizuje publikaci utajených dokumentů, ale zveřejnění jmen informátorů pracujících pro americkou vládu. Toto tvrzení však opomíjí zdokumentovanou snahu Assange americké zdroje ochránit. „Představa, že Assange vědomě ohrožoval životy lidí vydáním nezredigovaných dokumentů, je prokazatelně nepravdivá,“ řekl u soudu Assangův obhájce Mark Sommers. I právník zastupující americké ministerstvo spravedlnosti navíc přiznává, že i v případech, kdy Američané ztratili kontakt s dřívějšími zdroji, nemůže dokázat, že tak bylo na základě informací zveřejněných WikiLeaks, a už vůbec ne, že jim bylo ublíženo.

To bych rád zdůraznil: pragmatický argument, že Assange ohrozil životy amerických zdrojů, je doslova dekádu starý a nikdy, opakuji, nikdy se nepotvrdilo, že by na něm něco bylo. To, že právní zástupce Spojených států není schopný přijít s ničím jiným než s tímto tisíckrát vyvráceným argumentem, poukazuje na kvalitu obžaloby. Ostatně „prokazatelně nepravdivé“ jsou právem dosud asi nejčastější slova Assangových právníků. „Tento případ jsou jen lži, lži a další lži,“ řekl obhájce Sommers v jeden moment.

V Londýně začal soud o vydání Juliana Assange do USA.

Účelovost procesu s Assangem dokládá u soudu jeho obhajoba mimo jiné tím, že hesla k zdrojovým diplomatickým zprávám zveřejnili reportéři britského deníku The Guardian David Leigh a Luke Harding. Obhájce Sommers poukazoval na to, že po tomto zveřejnění Assange volal na americké ministerstvo zahraničních věcí. „Nechápu, že si neuvědomujete vážnost této situace. Pokud něco neuděláme, jsou kvůli tomu ohroženy životy lidí,“ měl podle obhajoby říkat Assange v telefonátu.

Přesně toto nejasné rozlišení vedlo administrativu Baracka Obamy k tomu, aby Assange nestíhala. „Pokud nechcete běžně stíhat novináře za zveřejňování utajených dokumentů, neexistuje žádný způsob, jak obžalovat Assange,“ říká Matthew Miller, který za Obamy pracoval na ministerstvu spravedlnosti. Změna přišla až za Donalda Trumpa, kterému je případné ohrožení běžné novinářské práce naprosto jedno.

Čtěte také

Assangova obhajoba u soudu zveřejnila i nové, velmi šokující informace. Americké úřady měly podle výpovědi jejich svědka najmout španělskou bezpečnostní firmu, která měla Assange sledovat. Podle výpovědi anonymního španělského whistleblowera měla tato firma kromě livestreamovaného videa a audia z ekvádorské ambasády dokonce zvažovat unesení či otrávení Juliana Assange. Vše mělo případně vypadat navenek jako nehoda.

Na stranu Assange se v nedávné době postavily i organizace jako Amnesty International nebo Reportéři bez hranic. Jenom malá část mediálního pokrytí ale reflektuje, jak zásadní je tento proces pro svobodu tisku, a to nejen ve Spojených státech. I z nedávné žaloby brazilské vlády na amerického novináře Glenna Greenwalda je přitom zřejmé, že Assangův případ už teď udává děsivý precedent a návod pro všechny autoritáře, kteří chtějí umlčet kritické novináře.

Na čem staví americké ministerstvo spravedlnosti svůj vachrlatý případ? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Ucho vyjadřují názory autora.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.