V těhotenství velryba, po porodu vačice. Jak ženy vnímají tělesné změny spojené s mateřstvím?

Pro mnoho žen jsou události spojené s narozením potomků zlomovým okamžikem ve vztahu k vlastnímu tělu. Dora vážila před prvním těhotenstvím něco přes čtyřicet kilo, trpěla bulimií a v momentě, kdy zjistila, že čeká neplánovaně dítě, myslela na potrat. „To se zlomilo, když jsem poprvé viděla ultrazvuk. Najednou jsem věděla, že to dítě chci. Těhotenství potom bylo přechodový období, kdy se ve mně mlátily dva silný pocity – mateřství, na který jsem se strašně těšila, a naproti tomu strach o tělo, obava, že se úplně vymkne a přestanu bejt hubená,“ popisuje.

Čtěte také

„Vytiskl mi cviky ke zpevnění zadku, já jemu na oplátku triky pro růst penisu.“ I nedokonalé tělo zasluhuje partnerovu úctu

„Ještě během těhotenství jsem zvracela, nešlo to ovládnout,“ přiznává. Vše ale radikálně změnil moment příchodu syna na svět. „Porod, ta chvíle, kdy dítě vyklouzlo a dali mi ho do ruky, tam jako bych všechno odstřihla, čistej řez. Frantu, kterýmu je dnes dvanáct, považuju za svýho anděla strážnýho,“ říká Dora, kterou mateřství vyvedlo z bludných kruhů poruchy příjmu potravy.

Těhotenství a jeho pozůstatky však mohou vyvolat i úplně opačné pocity než smíření. „Připadám si po porodu jako vačice. Vždycky jsem byla vyžraná, ale vlastně pevná. A teď zjišťuju, že jsem vycuclá, plandám, pleskám… Třeba jednou v noci při šejkování Sunaru jsem zjistila, že se mi na ruce uvolnilo křidélko a já se úplně lekla, co to je,“ vypráví Dáša, o jejíž tělo se prý zajímají i náhodní kolemjdoucí. „Prase jedno, čumí na ty kozy,“ běželo jí například hlavou při krmení dítěte kvůli upřenému pohledu neznámého muže. „Jenže pak mi došlo, že ho možná nefascinovala prsa, ale právě to křidélko,“ směje se.

O autorce

Ridina Ahmedová je zpěvačka, hudebnice a performerka, máma tří dětí, majitelka kocoura, milovnice barevného oblečení, kaváren a procházek krajinou. Má slabost pro výzvy všeho druhu, zvlášť ty, které člověka trošku lekají. O to je to pak větší jízda!

Jak se ženy vyrovnávají s rychlými změnami, kterými během krátké doby v těhotenství i po něm projdou? Připadají si příjemně, nebo spíš jako velryby? Jak se jich dotýkají reakce okolí? Jakým způsobem těla svých matek vnímají samotné děti a co dělat, aby už v útlém věku po vzoru dospělých nepochybovaly o svých tělech? Poslechněte si třetí díl podcastové série Sádlo!