Před nespokojeností nejde zavřít dveře nebo ujet. Přijetí svého těla řeší dospělí i malé děti, říká psychoterapeutka
Jak poznáme, že je správná chvíle vyhledat psychoterapeuta? Co jsou nejčastější spouštěče nespokojenosti s vlastním tělem? Odkud se bere touha mít vše pod kontrolou? Jaké druhy motivace mohou člověka postrčit ke změně? A může být sdílení zkušeností začátkem léčivého procesu? O tom si povídají Ridina Ahmedová a Veronika Ruppert ve druhém doprovodném rozhovoru k podcastové sérii Sádlo s psycholožkou a psychoterapeutkou Zuzanou Čepelíkovou.
„Přemýšlíme, cítíme a jednáme – už z tohoto principu je důležité zabývat se všemi složkami. Potřebujeme na sobě pracovat na každé z možných úrovní. Vždycky je jednodušší sochat sochu z víc stran než z jedné, to je pomalejší práce,“ nastiňuje odbornice, proč bývá v případě řešení potíží s přijetím vlastního těla důležité navštívit nejen lékaře a výživového poradce, ale také psychoterapeuta. To z vlastních zkušeností potvrzuje i Ridina.
Problémy týkající se vzhledu však neřeší pouze dospělí, často s nimi na základě poznámek okolí bojují také děti. Co v takovém případě dělat? „Čím je dítě menší, tím víc může rodič svou laskavou a vědomou péčí ovlivňovat jeho přístup k tělu. Je rozdíl, jestli řeknu ‚Tohle už nejez, prosím tě, kolik jsi toho teďka snědl?‘, nebo ‚Tvoje bříško vypadá, že už má dost jídla. Co myslíš, dáme mu čas, ať hezky tráví, a pak si třeba přidáš?‘.“
Čtěte také
A když děti rostou a samy začnou reflektovat problém se sebehodnotou a jídlem, je důležité držet se na nehodnotící úrovni. „Neříkat ‚Ty seš tlustá!‘, ale snažit se o hlubší porozumění, dávat otázky ‚Co tě k tomu vede? Kdy se ti děje, že se jdeš najíst? Co u toho cítíš? Je něco, co bys potřeboval jinak?‘, protože mnohdy zajídáme emoce, které nemáme možnost komunikovat, a často je ani neumíme pojmenovat,“ vysvětluje psychoterapeutka.
Pokud člověku v jakémkoli věku psychické problémy spojené s vnímáním vzhledu znemožňují běžné aktivity, kterými jsou za normálních podmínek například návštěvy kulturních akcí a restaurací, může pro něj terapie představovat účinnou pomoc na cestě ze zdánlivě slepých uliček. „Náš život si zaslouží rozvíjet, ne blokovat,“ připomíná Čepelíková, na co bychom nikdy neměli zapomínat.
Jaké psychické problémy se promítají do vztahu k vlastnímu tělu? Jak se můžeme chovat lépe sami k sobě, k lidem okolo nás i k malým dětem, které čelí prvním hodnotícím komentářům ohledně vzhledu? A jak si v prostředí, které nás nevyžádaně hodnotí a nálepkuje, najít nastavení, se kterým se nám bude dobře žít? Poslechněte si celý rozhovor o psychických problémech spojených s naším vzhledem a tělesnou hmotností.
Související
-
Ideál krásy jako utažený korzet ženské psychiky. Co je potřeba k vymýcení předsudků společnosti?
„Ideál krásy ženám odebírá energii, čas i peníze, které musí do vzhledu investovat,“ říká v prvním doprovodném rozhovoru podcastové série Sádlo socioložka Iva Baslarová.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.