Václav Malinský se přiotrávil jídlem vysoko v balkánských horách, ale zdolal novou dálkovou trasu Via Dinarica

Václav Malinský na začátku nové dálkové balkánské trasy Via Dinarica
Václav Malinský na začátku nové dálkové balkánské trasy Via Dinarica

S pár kily na zádech šel český cestovatel 44 dní 6 zeměmi, nasbíral převýšení téměř 70 km (!) na pouhé vzdálenosti 1 350 km a v dokončení trailu Via Dinarica mu nezabránila ani otrava jídlem vysoko v horách.

Via Dinarica je nová balkánská dálková trasa, která vede z Albánie do Slovinska převážně Dinárskými Alpami. „Je to 1300–1400 kilometrů, záleží hlavně na tom, jak moc člověk bloudí,“ usmívá se Václav Malinský. Začal na jihu, kde na něj v horách čekalo ještě dost květnového sněhu, a k trase si navíc přidal Kosovo. Letěl do Tirany, odkud se přes Prizren přesunul do města Peja (Peć) a tam nastoupal do hor. „Rok jsem o svojí cestě snil a na začátku jsem si ani nemohl pořádně uvědomit, že jsem opravdu tady. Hory jsou tam překrásné.“ O své výpravě uvažoval už od delšího, ale méně náročného pochodu kolem hranic Československa.

S pár kily na zádech šel český cestovatel trail Via Dinarica 44 dní 6 zeměmi a nasbíral převýšení téměř 70 km (!) na pouhé vzdálenosti 1 350 km

Přes hranice s papíry i bez

Trail Via Dinarica je nový, prošlo ho zatím jen několik desítek lidí. Jak to bylo s přecházením hranic? „Snažil jsem se mít vše dopředu připravené a mít povolení. Od kosovské policie jsem měl povolení pro překračování hranic mimo hraniční přechody. Reagovali na můj mail okamžitě a v angličtině.“ Dál už to tak jednoduché nebylo, největší problémy měl na vstupu do Chorvatska, kde prošel jen bosenskou, a ne chorvatskou kontrolou, a vzápětí byl „odhalen“ v chorvatské pohraniční obci v hospodě. Václav Malinský chodí nalehko, jeho pětikilový gear list najdete tady.

Otrava jídlem vysoko v horách. „Nevěděl jsem, co bude dál“

Nejtěžší momenty cesty se odvíjely od toho, že se Václav přiotrávil jídlem v Albánii a zesláblý pak přecházel celou Černou Horu až do Bosny. „Schoval jsem se u jedné rodiny během špatného počasí a něco špatného jsem snědl.“ Druhý den vystoupal vysoko do hor, ale na jedné salaši následující dva dny prozvracel a nebyl schopen ani sejít dolů. „Mobilní signál jsem tam neměl, nebyl jsem schopen ujít ani 15 kroků, rychle jsem ztrácel váhu a moc jsem nevěděl, co bude,“ komentuje to sám Václav v cestovatelském a outdoorovém magazínu Casablanca.

Václav Malinský na treku Via Dinarica

V Bosně se po těžkých hornatých úsecích Černé Hory rozhodl dát si pauzu ve svém vegetariánství a také tam navštívil mostarské muzeum, které mu, jak sám jen s mírnou nadsázkou říká, připomnělo mnohem větší (válečné) utrpení lidí, proti kterému je jeho váhání, zda v cestě pro zdravotní důvody pokračovat, úplná maličkost. „Mám silnou vůli, ale myslel jsem si, že to opravdu tentokrát nedám.“

Chorvatsko mě příjemně překvapilo!

Bosnu Václav Malinský označuje za nejhůř značenou část trasy, kde se prodíral křovím, nadával, ale zároveň bosenskou část oceňoval. A ocenil i chorvatskou, nejdelší část trasy. „Čekal jsem, že Chorvatsko nebude taková divočina a že to bude 550 kilometrů nudy. Ale nebylo to tak. Přecházel jsem nejvyšší horu Chorvatska Dinara, jižní Velebit byl fantastický, potkával jsem jen pár lidí denně a koukal jsem na západy slunce nad mořem. Lesy na severu Chorvatska byly taky divočina.“  Ve Slovinsku už ho pak čekal jen krátký závěr u jeskyně Postojna. „Byl jsem na závěr opravdu unavenej,“ konstatuje spokojeně.

Víc O Václavovi se dozvíte na jeho webu a facebooku