Vítězství. Přerod. Svoboda. Krása. Pocity z putování po Česku a Slovensku přibližuje fyzioterapeutka Zuzana Polanecká

Polanecká ze zdravotního hlediska považuje dlouhé trasy za devastující záležitost pro tělo, ale psychicky to pro ni byla vysněná meta. Chtěla si odpočinout od lidí. „Konečně si vážím sama sebe, všimla si na mně kamarádka,“ říká. „Předem jsem ani nevěděla, jestli vydržím spát měsíc sama v lese. Byla jsem na sebe po dokončení cesty hrdá, což se mi dřív nestávalo.“

Čtěte také

Jakub Čech obešel Česko kolem dokola. 2163 kilometrů, 50 dní, spousta deště, stop dějin a překvapení

Silným zážitkem pro ni byl strach, a to nejen v lese za bouřky, kdy se lámaly větve. Také v kempu na Lipně, kde ji ohrožovali opilci. Šumavu ale jinak velmi ocenila. „Když jsem přišla na Žítkovou, rozbrečela jsem se,“ vypráví o svých emocích. „Vítězství. Přerod. Svoboda. Krása,“ takovými slovy v cestovatelském magazínu Radia Wave popisuje své pocity ze závěru své první velké cesty.

Krása bolesti navzdory ve slovenských horách

V květnu letošního roku se Zuzana ocitla po půl roce příprav na začátku Cesty hrdinů Slovenského národního povstání. „Po dokončení trasy kolem Česka na mě padl těžký smutek, ze kterého jsem se dostala googlováním, kam dál vyrazit,“ přiznává. „Byl pátek ráno, byla jsem tam úplně sama a bylo to velkolepé. Začátek cesty, o které jsem nevěděla, jestli se mnou vymete, nebo ne.“

Dukelský památník ve Svidníku|foto:Profimedia

Silně prožívala už vojenskou historií zatížený začátek trasy. Hned třetí den se začala potýkat s bolestmi, protože jí otekly plosky nohou. Bolest překonávala, dělala si volnější půldny, ale o tom, že by cestu ukončila, neuvažovala. „Užívala jsem si ji i bolestem navzdory, každý den ráno jsem se hrozně těšila, co mě nového potká.“

Po značnou část Cesty hrdinů Slovenského národního povstání sledovala hřeben Vysokých Tater na horizontu. Spala často v útulnách, ale i v kapucínském klášteře. Nejkrásnější zážitek z horské chaty, kterých je na Slovensku hodně, má z chaty Volovec ve Volovských vrších. „Docházeli jsme prošití, dobití, krev v očích. Najednou vyjde drobná dívka, která už nás vyhlíží. Hned jsme dostali pivo, víno, vajíčka.“ O nejzajímavějších i nejtěžších místech trasy mluví Zuzana v cestovatelském a outdoorovém magazínu Radia Wave.

Kilometry emocí, setkání, zážitků. Poslechněte si kompletní záznam cestovatelské Casablanky se Zuzanou Polaneckou, především o jejím letošním zdolání Cesty hrdinů Slovenského národního povstání.