Vogue je rodina. S tanečníkem Michalem Ninjou o queer subkultuře, která si podmanila svět popu i módy
Svoboda, otevřenost, respekt i obdiv k druhým jsou tanečnímu stylu vogue vlastní už od počátku – jeho historie mluví za vše. „Vogue je součástí subkultury ballroom, kterou založili trans lidi. V Americe byla v 70. letech spousta queer mladých bez domova, členové ballroomů je brali k sobě a vytvořili takovou rodinu, které se říkalo house. Byli ‚náhradními rodiči‘ těch děcek, proto se vedoucí oslovovali ‚mom‘/‚father‘,“ popisuje tanečník Michal Ninja, v čem je vogue jedinečný.
„Opravdu tam fungovala rodinná hierarchie, na rozdíl třeba od streetdancových crews měl house za svoje ‚kids‘ zodpovědnost,“ vyzdvihuje sociální rozměr svého nejmilovanějšího tanečního stylu. „Samozřejmě, doba je teď jiná a nežijeme v americkém ghettu. Ale kdyby se tu objevilo dítě bez domova, je moje povinnost postarat se, aby si uspořádalo život a dalo se dohromady jako člověk,“ říká a popisuje vlastní dospívání, hledání identity a skutečného sebevyjádření.
„Dřív jsem dělal hlavně street a hip hop, ale pak jsem poznal waacking – první feminní styl ve streetdancovým světě. Já z toho byl v šoku, protože mě odmalička vedli k tomu, abych se vyjadřoval a tancoval chlapsky,“ vypráví Michal o prvních krůčcích k tanci bez předsudků.
„Odjel jsem waacking studovat do New Yorku a tam objevil vogue. A z toho jsem byl úplně hotovej,“ vzpomíná na své začátky a dodává: „Člověk, jakej jsem teď, jsem díky vogue. Netvrdím, že je pro každýho bejt feminní, ale pro spoustu lidí ano a dusí to v sobě. A tenhle tanec tě nechá, abys to vypustil ven, nemusíš si na nic hrát.“
Co všechno z vogue přebrala současná popová scéna a která slavná zpěvačka je členkou jednoho z housů? Jaká symbióza funguje mezi tímto tanečním stylem a světem módy? Které velkolepé vogue akce by se daly přirovnat k předávání Oscarů, jak probíhají a kolik hodin mohou trvat? A k čemu je při tanci potřeba lupa? Dozvíte se ve třetím díle Get Down s Michalem Ninjou!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
