Všímáte si toho hezkého v životě nebo jen plníte úkoly? Radost je dovednost, kterou se lze učit

„Ukončovat věci je zdravé, ale neznamená to jen naplnit potřebu, ale i užít si sytost.“ V tom může bránit pojetí života jako nekonečného seznamu úkolů. Odškrtnuto, splněno, co tam mám dál?

Připravujeme se tak o schopnost slavit a radovat se, která nám pak v životě chybí. Nebo se stydíme, připadali bychom si namyšlení a vychloubační, kdybychom o svém úspěchu a radosti mluvili. Třeba se dokonce i bojíme, že by nám druzí záviděli –⁠ přitom sdílená radost je větší. A možná si v hlavě neustále opakujeme, že to není ono, že musíme mít ještě mnohem víc.

Čtěte také

Kolik peněz potřebujete ke štěstí? Vztah k majetku vzniká v rodině, můžeme ho přehodnotit

V cestě někdy stojí i přehnaná očekávání. Čekali jsme zkrátka něco lepšího. I proto jsou nečekané příjemné zážitky často silnější – nic jsme od nich nečekali.

„Radost ze spontaneity je důležitá, spontaneita je napojení na sebe.“ Máme v hlavě mnoho představ o tom, jací bychom měli být a jaký by svět měl být. Možná nám to brání v prožívání příjemného. Jdeme po louce, ale místo krásně rozkvetlých květin vidíme pohozenou lahev a ta nám celý dojem zkazí.

V psychologii se často hovoří o pozornosti, která funguje jako reflektor. Na co ho namíříme, to budeme vnímat lépe. Je to dovednost, kterou chvíli trvá se naučit, ale lze ji pěstovat a zlepšovat. Třeba v psychoterapii.

Poslechněte si celý rozhovor o umění slavit, radovat se a užívání toho dobrého, co život nabízí.