Vzpomínky na sametovou revoluci najdete uložené i v keškách

29. duben 2016
03254280.jpeg

Okolnosti pádu komunismu v Československu v listopadu 1989 a události, které mu předcházely, jsou neznámou zejména pro mladé lidi, kteří je nezažili. Proto vznikl na popud České rady dětí a mládeže soutěžní projekt inspirovaný geocachingem SAMETové vzpomínKY/SAMETové kešKY neboli Sametky. Jeho tvůrci rozmístili na našem území přes 150 „kešek“, které obsahují příběhy lidí perzekvovaných minulým režimem. Petr Bouška si o tomto projektu povídal s Alešem Sedláčkem, předsedou České rady dětí a mládeže, který mu projekt popsal.

Mohl byste popsat projekt Sametky, o co jde?
Zabýváme se rokem 1987, 1988 a 1989 a příběhy lidí, někdy velmi obyčejných lidí, které se odehrály v té době. Mají cíl tu dobu osvětlit právě generaci mladých lidí, kteří se dneska zabývají geocachingem. Ne, že by to nemohl být také někdo starý, ale primárně to bylo cílené na mladou generaci.

Proč jste se inspirovali geocachingem, souvisí to s tím, že cílíte na mladé lidi?
My se snažíme hledat formy, které jsou přístupné. Zrovna studie novodobých dějin pro dnešní mladou generaci moc zajímavá není, protože se v tom těžko orientují a nemají k tomu ani potřebu. Možná když je hůře, když je trýznivá situace, tak se lidé zajímají o dějiny. A to třeba i o dějiny současné. Aby se mohli poučit, inspirovat. Tímto způsobem se ji snažíme trošku vzbudit.

Začínali jste se sto padesáti keškami, kolik jich je dnes?
Dneska jich máme skoro 200. To je cílový stav, na který bychom se chtěli dostat, ale dlužno říci, že musíme keše neustále doplňovat. Bohužel se ztrácejí, je to smutné a není to jen vandalismus, když keš někde vykukuje a někdo ji vezme. Bere si ji i někdo, kdo ji cíleně najde. To je škoda.

03254279.jpeg

A co v ní najdeme?
Keše jsou poměrně veliké, nejsou to ty malé válečky, na které jsou někteří hledači zvyklí. Jsou to malé svačinové krabičky, vodotěsné, ve kterých najdeme klasický bloček, v tvrdých deskách knížečku, do které se hledač zaloguje. Dále je tam miniaturní zalaminovaný příběh, někdy jsou to jen čtyři malé kartičky, ale u některých dlouhých příběhů už je to docela slušný bloček. Potom je tam malá obyčejná tužka, kterou se do bločku zapisuje.

Mohl byste přiblížit jeden z těch příběhů, abychom měli představu, co v těch keškách najdeme?
Já jsem ukládal příběhy okolo Olomouce a byly to příběhy úplně obyčejných lidí, kteří se nějakou svou činností dostali do sporu s režimem, paradoxně to nebyla činnost, která by byla od začátku nastavená jako taková, která by ten režim měla poškodit. Mně to připomnělo to, že v podstatě disidentem nebo člověkem nepřátelským režimu se nestávali jenom ti, kteří marně s režimem bojovali, ale třeba ti, kteří dělali něco jiného, něco jinak, než se to dělalo. To poukazuje na absurditu stavu, ve kterém se naše země nacházela, kdy jenom to, že jste vybočoval, mohlo být důvodem, proč na vás ta pozornost byla zaměřená, proč vám život byl ztrpčovaný. Jenom proto, že jste měli příbuzného, který něco podnikl, a to dědictví viny se přenášelo i na děti. To si dnes už vůbec nedokážeme představit. V takovém permanentním strachu nebo spíš ohrožení se tady různé skupiny obyvatel vyskytovaly.

Ty keše jsou rozptýleny po celém území republiky?
Na webu www.sametky.cz je mapa, ve které jsou zakresleny všechny polohy keší, takže je vidět, že se nám opravdu povedlo pokrýt celou republiku. Samozřejmě ve větších městech je větší koncentrace keší a to jsou i ty, které jsou více nalézané. Samozřejmě existuje dopravní bariéra, když musí někdo cestovat do míst, kam ani veřejná doprava nejezdí, tak je to obtížné. My jsme se ta místa snažili volit podle toho, kde se skutečně ty příběhy odehrály nebo kde se narodili lidé, kteří byli hlavními aktéry těch příběhů.

03254281.png

Projekt běží od září, pokud se nemýlím, a už je za polovinou. Jak ho zatím hodnotíte?
My jsme celkem spokojeni s počtem lidí, kteří se zapojili, ale budeme se snažit ještě projekt propagovat, protože kešky v této podobě chceme mít uložené až do května nebo do června. Byli bychom rádi, kdyby se zapojilo více hledačů. Velmi nás překvapilo, jak mnoho keší zaregistrovaní hledači našli. To bylo pro nás velké překvapení.

Čtěte také

Je problém, když nemám GPS nebo chytrý telefon, pomocí kterého bych mohl hledat?
Snažili jsme se, aby to nebyla bariéra. U každé v mapě zanesené keše je i fotografie toho místa. Je tam i slovní popis. Já osobně jsem i některé ty krabičky ukládal, tak jsem se na to vždy snažil podívat pohledem člověka, který přichází zvenčí, protože nejsem členem této komunity a bylo to pro mě něco nového. Snažil jsem se, aby to šlo nalézt i podle popisu. A když jsem se díval na některé uložené keše, tak to odpovídalo. Neměla by to být bariéra.

Myslíte si, že mladí lidé mají dnes málo informací o historii před rokem 1989?
Já si myslím, že nemají málo možností si ty informace zjistit, ale v sobě těch informací málo mají. Je to dané obecným nezájmem a menší aktivitou směrem k veřejným věcem.

03254278.jpeg

I ve školách se podle vás málo nebo špatně učí o tomhle období?
To si netroufám hodnotit, spíš si myslím, že třeba škola nemá možnost najít takovou formu, aby to v žácích zůstávalo. To je právě prostor pro různé neziskové organizace, pro mimoškolní činnost a vzdělávání. Hledat formy, které by informace ze školy doplnily a jenom se zasloužily o to, aby v mladých zůstaly uložené.

Chystáte navazující projekt třeba na jiné téma? Nebo jinou formou na stejné téma?
Systém Sametek nám přišel docela nosný, žprotojsme se ho rozhodli využít i v příštím roce, kdy se zaměříme na druhou světovou válku. Budou to opět příběhy z novodobé historie, i když malinko starší. Budou zaměřeny na hrdiny i obyčejné lidi druhé světové války.

Další články autora