Warpaint v Desce týdne: Nechte nás raději dřímat
Není těžké podlehnout kouzlu kapely, která nejenže trochu vypadá, ale i hraje, jako by se povalovala na trávě za nekonečného letního odpoledne. Warpaint ve starém klipu Undertow prezentují sebe samotné jako dívky ze světa, kde se nespěchá, a chtělo by se říct, že tomuto mámivému obrazu je poplatná i frekvence vydávání jejich nosičů – první album vyšlo v roce 2010, na svého následovníka tedy čekalo o trochu déle, než je běžné.
Brát lidem pěknou iluzi je netaktické, snad proto kapela prozrazuje svou současnost jakoby mimochodem, od prvního EP pracuje především s barvami, rytmy a harmoniemi velmi povědomými. Samo o sobě by něco takového pochopitelně nestačilo, kořením osobitosti byla u Warpaint vždy trochu naivita a decentní rozháranost, ovšem distribuovaná v písních s určitým rozmyslem.
Na většině plochy nového eponymního alba, vycházejícího u Rough Trade, právě toto popisované směřování funguje velmi dobře: rozostřenost vokálů, na první poslech typicky ženské bubnování (se skvěle vypíchnutým opravným začátkem v Intru), kytara obemknutá basou i všudypřítomný měkký reverb. Posun oproti debutu spočívá v bodech, kdy z proudu bezčasí vytane něco skoro dnešního – a přestože s elektronikou a podobnými věcmi to losangeleská čtveřice rozhodně nepřehání, je to vlastně rušivé buzení z příjemné ospalosti.
Všechna přidaná hodnota oproti první desce je tedy vlastně handicapem. I když nejde o otevřenou hádku s původním rozpoložením – tak ostré hrany muzika Warpaint nemá – člověk si dovede odmyslet téměř jakoukoliv z přidaných vrstev a objeví písničky, které by na debutu mohly být bez dalších úprav.
Snad jen s tím rozdílem, že mezi nimi není ani jeden výrazný hit, což z nové desky činí přece jenom o něco horší zážitek ve srovnání se tři roky starou nahrávkou. Kudy se Warpaint dají příště, asi nedokážu odhadnout. Jisté je, že zavřít oči a zapomenout na současnost bylo celkem sladké, vracení ke dnešku už tak libé není.
Přečtěte si i recenzi Jiřího Špičáka: „Eponymní deska Warpaint je vzácným příkladem nahrávky, která funguje jenom tehdy, když ji člověk vnímá jako celek. Warpaint nesypou z rukávu chytlavé melodie, v jednotlivých skladbách jenom naznačují, kudy vede jejich hudební cesta. Nepředkládají instantní potěšení ani okamžitý vhled do světa kapely – jejich eponymní album je spíš velmi nenápadným pozváním do míst, kde se střetává staromilsky důkladné vnímání hudby se sdělením, které připravené posluchače uhrane.“
Hodnocení: 70 %Warpaint – Warpaint (Rough Trade, 2014) 51:19
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
