Za kaz na stálých zubech si může každý sám, za kazy na mléčných jsou zodpovědní rodiče
„První kontakt se zubařem by neměl být na lékařské pohotovosti s bolestí – to trauma s dětmi roste celý život. Snažím se, aby naše setkání bylo v klidu, zvu si do ordinace školy i školky, aby děti viděly, jak to tam chodí, a to prostředí trochu poznaly,“ říká dětská stomatoložka Eva Míšová.
„Moje ošetření začíná už příchodem malého pacienta. Vejde, a já se na něj dívám. Jak si prohlíží prostředí, jestli je zvídavý, jestli se mě bojí, sleduju taky rodiče. Všechno má moje ošetření vliv,“ popisuje stomatoložka.
„Dospělí by měli dětem pomáhat s čištěním do dvanácti let. Dentální hygiena se hodí každému dítěti, žádný malý pacient nemá excelentní zubní hygienu, jeho manuální zručnost ještě není dostatečná,“ říká Míšová a zdůrazňuje, že hlavní je opravovat každý kaz. „Zubní kaz je infekční a je možné, že když má dítě v puse ložisko těchto bacilů, začnou se kazit i zuby vedle. Za kazy na dočasném zubu jsou zodpovědní rodiče,“ dodává.
Děti si někdy ale zuby čistit nechtějí a rodiče s nimi musí doslova bojovat. Stomatoložka doporučuje netlačit na pilu a někdy čištění jednoduše vzdát. „Měli jsme malého pacienta, který čistění nesnášel, až z toho zvracel. Doporučili jsme mamince ubrat, chlapci zuby nečistit a místo toho čistit psovi. Problém je, že chceme to nejlepší, ale jdeme na to někdy silou,“ myslí si.
Vhodný kartáček, vhodná pasta – co to je? Jakou technikou si mají děti čistit zuby a do jakého věku je žádoucí rodičovská pomoc při dočišťování? A co elektrické kartáčky? Poslechněte si rozhovor s dětskou stomatoložkou Evou Míšovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
