Zabořit ruku po loket do louky. Filozof a pasáček krav zlepšuje na Vysočině ekosystém
O hovězím dobytku se říká, že je jednou ze zásadních příčin změny klimatu, a je to rozhodně pravda. Asi jednu třetinu antropogenního metanu vyprodukuje právě dobytek a v souvislosti s odlesňováním původních biotopů například v Jižní Americe jde o vícenásobně zhoubný efekt. Proč ale došel Tadeáš Michalik po dlouholetém promýšlení, jak zlepšovat ekosystém, právě k pasení dobytka? Jak sám říká, jde o kontext. A není pasení jako pasení.
V prvním případě lidé chovají dobytek za účelem produkce hovězího masa. Padnou při tom nenahraditelné pralesní biotopy, podobně jako tomu je v případě pěstování sóji. Ekosystém utrpí zdrcující ránu a farmář si akorát namastí kapsu. Pak je tu ale ještě holistické pasení a management suchozemských ekosystémů, jak s ním přišel biolog žijící v Zimbabwe Allan Savory ve svém slavném TED Talku.
„Regenerativní pro mě znamená, že se navyšují funkce ekosystému a zlepšuje se integrace funkcí. U nás jde hlavně o půdu,“ uvádí svoje záměry Michalik, který s pomocí rodiny nakoupil 57 hektarů půdy na Vysočině a dlouhodobou a cílevědomou činností ji chce přivést do lepšího stavu, než v jakém ji získal.
„Odhalená orná půda je pro mě nejvíc degradovaná fáze. Ke stabilizaci jsme doseli travní semeno a začali jsme to spásat holistickou pastvou. V určité fázi do toho dosadíme linie stromů, pastva mezi stromy zůstane a chtěli bychom skončit s integrovaným sadem, kde se budou bezorebně pěstovat jednoleté plodiny,“ vykresluje obraz farmy spoluautor manifestu Za novou planetární politiku.
Inspirace pro ekosystémový management hledá Tadeáš u designéra regenerativních farem Darrena Dohertyho, šlechtitele hybridních lísek Philipa Ruttera nebo třeba amerického farmáře Joela Salatina. Pro úplnost je dobré dodat, že Savoryho teze o zvrácení dezertifikace pomocí imitace pohybu velkých býložravců po krajině má i své kritiky.
Jestli se Tadeášovi podaří zlepšit ekosystém a k tomu vyprodukovat kvalitní potraviny, to ukáže čas. Zatím se na farmě prodává hovězí maso, které ale Tadeáš chápe jako něco navíc – jako narůstající biomasu, kterou jeho ekosystém přirozeně generuje, zatímco dobytek pozitivně stimuluje půdní procesy.
Může mít pasení dobytka pozitivní environmentální efekt? Jak má vypadat agrolesnický systém, který buduje na svém pozemku Tadeáš Michalik? Proč civilizace degeneruje ekosystémy a co se s tím dá dělat? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Bezzubý kůň a prase ze sídliště. Komunitní zahrada obnovuje krajinu a poskytuje azyl zvířatům
Kousek divočiny, ze které se dá ujídat a kde zvířata s pohnutým osudem našla nový domov, vybudovali Marco a Anna Stella v pražské Vinoři.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
