Záplavy a malárie. Niva mezi Moravou a Dyjí nebyla k žití, proto tu zůstala unikátní příroda

28. červen 2022

Plavky jsou letní série nejen o koupání a vodě, ale taky o zajímavé krajině. Nivní oblast pod Břeclaví a Lanžhotem, kde se Dyje vlévá do Moravy a spolu pak putují dál do Dunaje, je známá jako Soutok. Unikátní rozsáhlé lužní lesy dostaly přízvisko Moravská Amazonie a kupodivu je oblast přírodně bohatá i díky zarostlým písčitým dunám zvaným hrúdy. Soutok zatím bojuje o některou z velkoplošných ochran přírody, místo toho jde o největší oboru na chov zvěře u nás.

Moravská Amazonie je místy trochu zavádějící pojem. To nejcennější, co tu podle entomologa Lukáše Čížka máme, je velké množství starých solitérních dubů, na které je navázána obrovská biodiverzita. Jejich dřevo ani při dlouhém procesu umírání stromu nepřijde nazmar, živí se na něm larvy vzácných brouků.

„Tady se nedalo moc žít. Záplavy by vyplavily pole, byla tu malárie a z podmáčených lesů nebylo možné vozit dříví,“ říká broukař Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd České republiky.

Lukáš Čížek vypráví o historii oblasti

„Velká část přírodní rozmanitosti tu na vodě nezávisí, asi do konce prvního tisíciletí našeho letopočtu tu byla zvlněná písčitá krajina porostlá lesostepí. Teprve když došlo ke kácení lesů výš v povodí, řeky začaly nanášet povodňové hlíny a vznikl lužní les,“ dodává překvapivé zjištění Čížek a naznačuje, v jakých časových dimenzích se ekosystémy vyvíjejí. Místa, která voda nepřelije, jsou vyvýšeniny, kterým místní říkají hrúdy a na nich žijí úplně jiná společenství než v okolí.

Samotná Dyje se momentálně zakusuje hlouběji do podloží, protože se její dynamika proměnila se stavbou nedaleké nádrže Nové Mlýny. Oblast pod Pálavou byla dřív také často zaplavována, stékaly se tam tři řeky a lidé tu extenzivně hospodařili, takže vznikly dnes vzácné prosvětlené lesy.

Zatopením lužního lesa byla vybudována nepříliš hluboká, zato největší vodní plocha na Moravě, proti které ekologové a aktivisté hned po převratu protestovali během akce Špunt. Přehrazená nádrž zachytává sediment, který by jinak řeka nesla dál po proudu. Dyje pod hrází proto zahlubuje koryto a snižuje celkovou výši spodních vod v okolí.

Dyje

Na to doplácí i staré duby osamocené uprostřed luk, které svoji širokou korunu a kmen získaly díky pasení na loukách, a které už ve svém stáří nejsou schopny zapustit kořeny hlouběji. Spolu s regulací Moravy, menší četností záplav a klimatickou krizí jsou třísetleté duby v ohrožení.

Podobné stromy se současnému hospodaření pěstovat nedaří, v zapojeném lese jdou stromy do výšky a ne do šířky. Dyje před svým splynutím s Moravou si zachovala alespoň částečně meandrující koryto a voda v ní je čistá a jak jsme na vlastní kůži vyzkoušeli i osvěžující.

Jací vzácní brouci žijí na území Soutoku? Jak vznikly písečné duny zvané hrúdy? Proč nemá Soutok plošnou územní ochranu? A jaká byla voda v Dyji? Poslechněte si celý díl série Plavky.

Plavky jsou speciální série podcastu Podhoubí o vodě, krajině a koupání. V šesti dílech se s Ondrou Šebestíkem, Kateřinou Tomsovou a odborníky vydáváme na Třeboňsko, k jezeru Milada u Ústí nad Labem, do biosférické rezervace při soutoku Moravy a Dyje nebo za historií plovárenství dachovského koupaliště.

Lukáš Čížek a Ondřej Šebestík
autoři: Ondřej Šebestík , Kateřina Tomsová
Spustit audio

Související