Zemědělství má mít lidské měřítko. Karol Lesný sbírá divoké rostliny pro nejlepší české kuchaře
V řádcích za obcí Desky, na dohled od centrální partie Novohradských hor, roste šalvěj, oregano, levandule, libeček, ale i bob, fazole, brambory nebo fenykl. Karol Lesný tu se svou rodinou provozuje farmu v ekologickém režimu, která produkuje zeleninu pro dvacet podílníků v KPZ (komunitou podporovaném zemědělství), a taky bylinky, které dodává do skvělých restaurací v okolí. Rodina se věnuje i sběru divoce rostoucích rostlin a míchání vlastních čajů.
Podnikání Karola Lesného stojí podle jeho slov na několika nohou. Produkuje čerstvé nebo sušené bylinky, druhou nohou je zelenina a ovoce a třetí je sběr divoce rostoucích rostlin ve volné přírodě. Pokročilé české gastronomické koncepty si kromě lokálnosti zakládají na exkluzivních surovinách. Díky tomu se dá provozovat ekologická farma v tak malém měřítku, jako je ta Lesných.
Co se týče sběru, každý rok se sbírá medvědí česnek, květy bezu nebo lípy, bršlice kozí noha, řeřišnice, kopřivy, ale i mladé lískové jehnědy, smrkové výhonky a mnoho dalšího, co příroda nabízí nebo si kuchaři zamanou. „Letos po nás chtěl kuchař Martin Štangl posbírat přemrzlé suché listy ořešáků. Ty totiž všude přemrzly. To by mě nenapadlo. Úžasně to voní,“ popisuje jednu z nedávných zakázek Karol Lesný, když se procházíme po jeho farmě.
Z pěstování se chce časem přiklonit spíš ke sběru, a taky ke kurzům zpracování zeleniny a divoce rostoucích rostlin, které by se daly na staré škole v Deskách provozovat. „Máme tu pár řádků ostružin. Když to zraje, musíme to sbírat každý den. Musíme toho mít pouze tolik, abychom to zvládli sklízet. Podstatné je lidské měřítko. Měla by se o to být schopná starat rodina,“ vysvětluje Karol Lesný koncept farmy a dodává: „Děláme to proto, že chceme v té krajině žít. Je náročné se tím uživit, ale to všechno ostatní je hezké.“
Environmentální hledisko farmy Lesných je pro rodinu možná důležitější, než to, co na plochách sklidí. „Pořád tam něco kvete – v létě, na podzim, až do zámrazu létají včely, hmyz, ptáci. Když nic kolem neroste, tak u nás ano. Je to refugium pro živočichy,“ uzavírá Karol Lesný.
Jak vypadá popíjení bezového vína při obírání lipového květu ve stodole? Jakým způsobem brát z volné přírody divoce rostoucí rostliny, aby nedošlo k poškození lokality? Poslouchejte v Podhoubí.
Související
-
Ocet hrál klíčovou roli ve vývoji společnosti. Lidé jsou chodící ocetnice, říká výrobce octů Smolík
V alchymistické dílně rodiny Smolíků vznikají octy, miso pasty a bůh ví co ještě, co se nepovedlo, pak se na to zapomnělo, načež to bylo objeveno jako hit sezóny.
-
Nechat přírodu nadechnout. Ubrání se Novohradské hory před dravým turismem?
Malé pohoří stojí vcelku správně stranou pozornosti. Znamená to ale také větší křehkost a náchylnost k poškození dosud zachovalé přírody.
-
Konvenční zemědělství je kruté. Je to jako kopnout matku do břicha, říká biodynamický zemědělec
Svobodný statek na soutoku pracuje s jiným zdrojem přístupů k zemědělství – je jím biodynamické učení. To důležité se děje na poli v interakci mezi člověkem a přírodou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
