Žena filmového kritika o cenách kritiky: Kdy jsou vtipy o porodech košer?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na snímku Olmo Omerzu s cenou za nejlepší režii, vlevo Ilona Svobodová, vpravo Jiří Bartoška na Cenách české filmové kritiky 2019

Udílení Cen české filmové kritiky je jeden z největších kulturních seremoniálů, které člověka můžou v českém prostředí potkat. Stalo se to teď nedávno, i s důležitými hosty, róbami a přímým přenosem na ČT Umění. Sekala jsem latinu a v uplynulém roce jsem neporodila žádné dítě, čili mě kritik vzal na tu slávu s sebou. Tak jsem se sebrala a šla zase někam jednou vystavit svoje tělo.

Nejsem intelektuální a podle producenta progresivního videomagazínu Branky body ko*oti lpím na takzvaných tradičních hodnotách, takže bylo jasné, že já se pobavím vrchovatě. Taky že jo. V průběhu seremoniálu mě znejistilo jen to, že laureát jedné z cen vypadal přesně jako můj bývalý přítel z lidušky, se kterým jsem těsně po přelomu tisíciletí párkrát randila ve Vysokém Mýtě. Na schůzkách ze mě býval tak nervózní, že zvracel. Zkusili jsme to řešit, ale zvracel ještě víc, tak jsme to krátce nato rozpustili. Pan držitel ceny se ale, navzdory tomu, že mě viděl, nepozvracel, takže šlo jen o podobnost čistě náhodnou.

Žena filmového kritika je anonymní blogerka, obyvatelka středočeské vsi, mnohačetná matka, žena za plotnou a manželka jednoho z českých filmových kritiků, což ji i jeho staví často do žinantních situací. Blog popisuje každodenní plíny i novinářské projekce zásadních kinematografických počinů dneška, byl nominován na Magnesii Literu a v prosinci 2019 vyšel knižně.

Večer ale přesto nebyl úplně bez chybičky – kritika se na kritiky bohužel snášela ohledně jeho formy i obsahu. Skoro nikomu se nelíbil moderátor. Prý nevhodně vtipkoval, i když musím přiznat, že kritik se několikrát zasmál. Byl prý taky neuctivý k ženám. Příliš akcentoval naše krásná těla a dokonce si dovolil zavtipkovat o porodu, což bylo podle sociálních sítí trapné a vrcholně nemístné. Říkají zejména ti a ty, kteří mají za sebou přesně tolik porodů jako moderátor sám. Já tenhle proces absolvovala nejednou a vtip mě nijak neurazil. To budou zřejmě ty moje tradiční hodnoty.

Na rautu mě kritik pořád chtěl někomu představovat, dobře si totiž spočítal, že když mě nechá mluvit, rychle se zakryje ten lapsus s Koljou. To se povedlo a já mu byla poprvé v životě ve společnosti užitečná. Měla jsem radost, že jsem se moudře rozhodla jen pro polosuchý únor, protože večírková polosuchá rulanda byla vynikající. A poněvadž se éter jen hemží nápady, co by se na českých televizních estrádách obecně dalo dělat lépe, přispívám návrhem, aby zodpovědnost za formu i obsah v tomto případě převzali napřesrok tvůrci poločasového programu na americkém Super Bowlu, a to včetně flitrů a blyštivých spoďárků pro účinkující, tance u tyče a taky včetně svalnatých mužů se stříbrnými obojky kolem polonahých těl, aby byla rovnoprávnost. A protože jedna z výhrad, která na letošní podobu udílených cen mířila, byla ta, že kritici nebyli na pódiu, dalo by se to krásně spojit a já už do obojků mám svoje favority.

Zuzana Stivínová, Zdeněk Svěrák, Jan Svěrák na Cenách české filmové kritiky

Pro mě osobně bylo během večera nejnáročnější orientovat se v sociální situaci na holčičích záchodcích. Dámské toalety na black tie akcích jsou zřejmě to místo, kde byste proti vší logice hned po vyčurání, zejména momentě, kdy špalírem vyšňořených dam ve frontě přistupujete k umyvadlu opláchnout si ruce, měli mít vzhled totálně bez chybičky. Na takových akcích, kde se dají potkat kritici krásní jako ten můj a vůbec herci, herečky a fotografové, je totiž vzduch na dámských záchodcích hustší než kdekoli jinde. Ženy se tam v tichosti nenávistně s falešnými rudými úsměvy měří a vyhlížejí si cedulku HM, která vás vyčuhujíc ze sáčka samozřejmě v mžiku totálně znemožní, protože jednak kupujete zboží, které vyrábějí čínské děti, a jednak jste za něj neutratili dost peněz. Nemluvě o tom, jak hluboko vás deklasuje cedulka s písmenkem L, nedejbože XL, kvůli které vás všechny přítomné iksesky už jen litují. A protože se na afterparty, která za dveřmi podivného světa holčičích záchodků pumpuje, nachází jen jeden David Švehlík a pak dlouho nic, napětí je pochopitelně na maximu.

Já jsem samozřejmě proti dětské práci a ani rtěnku na zubech nemám nijak zvlášť ráda. Nejvíc jsem ale proti přednasupeným lidem. Jsem proti tomu, že se lidi hodnotí skrz váhu, věk, pindíka nebo frndu a že se čeká, že historky budete vyprávět jen v souladu se svými pohlavními orgány. Jsem proti přísným kritikům, vůbec ne jen filmovým, kteří se můžou přetrhnout, aby na sobě nedali vědět, že se jim líbí něco, co se líbí většině, i proti těm, co se bojí říct, že se jim líbí něco, co ostatním ne. Jsem proti všem svým sestrám, které na záchodcích zamračeně stojí frontu a nestydí se znechuceně mlaskat, když je jedna z nás overdressed. A jsem proti tomu, že pan Fila, moje platonická láska, zůstal doma s rýmou a na předávání kritičích cen nemohl přijít. Tlačenice u zrcadla na záchodcích by sice byla neúnosná, ale kvůli němu bych to vydržela. Ale za sebe říkám hejt no more.

Která cedulka a oblečení vám na dámských záchodcích zajistí největší ostudu? Poslechněte si celý komentář Ženy filmového kritika.