Zenový byt se saunou a zahradou. Architekti ze studia Tvary si ho vytvořili v paneláku

22. březen 2023

Tenhle ostravský byt milují sociální sítě a sbírá tisíce srdíček. Jaký je skutečně? Navštívili jsme ho a povídali si s jeho architekty Lucií Šponarovou a Ondřejem Slowikem.

Byt v nejvyšším patře paneláku v Ostravě-Mariánských Horách má velkou saunu a jednu prosklenou stěnu, za níž je zimní zahrada. Obývák se může proměnit také na ložnici, zasedačku nebo party místnost a hned vedle se nachází pracovna, v níž sídlí ateliér Tvary. Pracují tu architekti a partneři Lucie Šponarová a Ondřej Slowik.

Dům Diagonála

„Celkově je mi v tom bytě hrozně příjemně. A má to i vliv na mou práci, která je kreativní. Už jen to, že ten byt je hodně prosluněný a je tady ta zimní zahrada mi přidává na pohodě,“ říká Lucie Šponarová. „Já mám rád ještě to, že ho nemusíme příliš uklízet a že je pragmaticky navržen, takže je tu automatizované vysávání, zahrada se sama zavlažuje, údržba je minimální,“ říká Ondřej Slowik.

Dům Tribuna

Jak byt navrhovali? Co všechno v něm je? A dalo by se to zopakovat i v jiných panelácích? Řeč došla i výhody paneláků obecně. „Je to betonové,“ říká Ondřej Slowik. „Ten materiál je neuvěřitelně odolný a nestárne,“ říká.

Ondřej Slowik a Lucie Šponarová pracují na dalších projektech, spolupracují také s kolegou Tomášem Madrem z Brna.  Kromě toho vytvořili s Ondřejovým bratrem Jiřím Slowikem platformu reawote.com. Je to knihovna reálných materiálů, které architekti mohou použít ve vizualizacích.  Mluvili jsme tedy i o síle vizualizací. Ukázat klientovi fotorealistické vizualizace je určitě výhoda, ale není to také manipulace?

S ateliérem Tvary jsme si povídali o jejich bytu v paneláku, Japonsku, vizualizacích a létání v oblacích. Poslechněte si Bourání.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.