„Živá kniha vypráví svůj příběh.“ Seznámí se lidé, co by se jinak nepotkali

27. červenec 2017

Projekt Živá knihovna má nastartovat otevřený dialog mezi lidmi, kteří by se jinak nepotkali. Může to být například středoškolský student s uprchlíkem. Živé knihovny, pomáhající nabourávat předsudky, pořádá po České republice nezisková organizace Amnesty International. „Spousta živých knížek nám doporučí své kamarády,“ říkají o knihovnách koordinátoři projektu Nela Armutidisová a Jakub Martinů.

„Naší snahou je rozmanitost. V diskuzi může být Rom, uprchlík, člověk bez domova. Živá knížka nejdřív vypráví svůj příběh a pak mají posluchači prostor pokládat dotaz,“ poodkrývá víc o projektu Živá kniha Nela Armutidisová. Jedná se o původně dánský nápad, který se začal šířit světem. První Živou knihovnu uspořádala Amnesty International v Česku v roce 2013. Projekt je určený hlavně studentům, ale nejen jim.

Živé knihovny u nás Amnesty International pořádá v rámci vzdělávacích projektů na základních a středních školách, v nízkoprahových klubech, ale i na veřejných místech, kam může přijít úplně každý. Místo klasických knížek si vypůjčí zájemci skutečné lidi, kterým se říká „živé knihy“. Hlavním cílem projektu není přednášková činnost, ale otevřený dialog, kde vzniká prostor pro přímou konfrontaci vlastních postojů.

Před každou událostí je zájemcům představený knihovní řád, ve kterém stojí, že živá kniha nemusí na některé otázky odpovídat nebo že ji nesmí diváci napadat. „Živou knihovnu děláme přes tři roky a ještě se nikdy nestalo, že bychom museli sezení předčasně ukončit,“ shodně se usmívá Armutidisová i Martinů. Podle nich je z publika cítit zájem, někdy se téma rozroste a dojde i na obsáhlejší diskuze o právech homosexuálů v Rusku nebo vztahu homosexuality a Bible. Ptát se můžete úplně na cokoliv.

Projekt Živá kniha boří i mnohé zažité stereotypy. „Středoškoláci si před čtením dělají myšlenkovou mapu, kde si představují člověka, se kterým se mají potkat. Mě si většinou představují jako vysokého hubeného blonďáka s modrýma očima,“ směje se. „Sleduji tak, že se daří lidi vymanit z představy, jak má vypadat uprchlík, člověk bez domova nebo gay.“

Lidská kniha

„V současné době máme přes sto živých knížek a všichni jsou na dobrovolnické bázi, chodí do živé knihovny ve svém volném čase. Spousta živých knížek nám doporučí své kamarády,“ říká Armutidisová. Projekt probíhá v Brně, Praze, Ústí nad Labem a jejich okolí. Události nejsou pravidelné, většinou jsou spojené s dalšími vzdělávacími akcemi. Nejbližší plánovaná Živá knihovna se uskuteční v rámci festivalu Prague Pride v pátek 11. srpna na Střeleckém ostrově.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.