Život na kolejích: Třeba s krysou pod postelí
Universum v úterý večer nakouslo seriál o životě na kolejích. Vedle zajímavostí o nejlepších a nejhorších kolejích České republiky jsme si poslechli příběhy tří studentek, které na kolejích bydlely nebo stále bydlí.
Společné sprchy a záchody pro 40 lidí, krysy a štěnice po baráku a 30 let neměněný nábytek, i tak to může vypadat na českých kolejích. Co studenty nutí zůstat v tak nepříjemných podmínkách, když nájemní bydlení vyjde o pár stovek dráž a nabízí na rozdíl od kolejí nebývalý komfort?
Pro Václavu Burdovou, šéfredaktorku UKáčka.cz, je to například společenský život, který ji na koleji Větrník drží už čtvrtý rok. Bydlení v privátu ji proto zatím neláká.
Naopak studentka Lucka Jebavá z pražských kolejí na Podolí utekla po roce studia. Vedle děsného spolubydlícího, naprosto nulového zázemí se jí pod postelí proháněli potkani a v koutech místnostní živořily štěnice.
Jaruš Mannová získala svůj bakalářský titul na Technické univerzitě v Liberci, kde bydlela na kolejích Harcov. Ty byly vyhlášeny v roce 2011 jako koleje roku a tak není divu, že se tamní život se zdál být téměř idylický – západy slunce za Ještědem a opalování při studiu na střeše kolejí.
Jestli máte i vy zajímavý příběh, fotku nebo zvukový záznam ze života na koleji, dejte nám vědět! Napište na náš Facebook nebo na email moderátora pavel.cyprich@rozhlas.cz.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
