Zuckerberg by měl jít na procházku, mimo svůj metavesmír

12. listopad 2021

„Spotřebitelé mají mnoho možností, jak mohou trávit svůj čas,“ stálo v poznámkách Marka Zuckerberga, když v dubnu roku 2018 vypovídal před americkým Kongresem. Tuto odpověď měl pro zákonodárce připravenou na případné dotazy ohledně dominantního, monopolistického postavení Facebooku. „Tahle definice je tak absurdní, že jako konkurenci Facebooku staví to, že jdete spát,“ ušklíbal se na Twitteru antimonopolní expert Matt Stoller.

Když se posuneme do letošního podzimu, Facebook na tom z hlediska přízně veřejnosti není nejlépe. Slyšení před Kongresem pravidelně pokračují. Zuckerberg se musí dále zodpovídat ve věci algoritmů své sítě, ochrany soukromí, ale i dominantního postavení.

Do toho přichází série úniků whistleblowerky Frances Haugenové, které vnitřní fungování firmy opět neukazují ani trochu v lichotivém světle. Navíc jeho síť čelí žalobě americké Federální obchodní komise (FTC), která ji obviňuje z nelegální monopolizace, a klade si za cíl odštěpit aplikace Instagram a WhatsApp, které Facebook koupil v letech 2012 a 2014.

Jak zareagoval Mark Zuckerberg? Na konci října oznámil, že se jeho firma přejmenovává z Facebooku na Meta. Trochu to připomíná podobný krok firmy Google, která se v roce 2015 oficiálně přejmenovala na Alphabet (byť tento název nikdo mimo technologický a byznysový tisk nepoužívá).

Je to vskutku absurdní, zareagovat na obvinění z monopolizace tím, že seznáte, že poskytujete tolik služeb, a pro svou gigantickou firmu tak musíte vymyslet novou zastřešující nálepku. Před americkým Kongresem a regulačními úřady mu to rozhodně nepomůže.

Čtěte také

Aby toho nebylo málo, celé přejmenování je spojené s nově ohlášeným cílem Facebooku vytvořit něco, čemu se říká metaverse, tedy volně přeloženo metavesmír. Velmi zjednodušeně jde o propojení prostoru sociálních sítí s technologiemi virtuální reality. Se svými přáteli nemusíte komunikovat skrze statusy, messengery nebo videotelefonáty. Všichni máte na očích brýle, vystupujete skrze vyšperkované virtuální avatary a dle Zuckerberga tak můžete plnohodnotněji komunikovat.

Metaverse ale není Zuckerbergův pojem. Pouze si ho vypůjčil z dystopické sci-fi Sníh z roku 1992 od Neala Stephensona. Z toho vyplývá další vrstva ironie – ve Sněhu je metavesmír virtuálním prostorem, do kterého unikají obyvatelé neutěšeného fikčního světa románu. Postupně se ukazuje, že ani tento eskapistický virtuální prostor není žádnou idylkou. 

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora.

Moc nepochybuji o tom, že se v následujících dekádách rozvinou technologie virtuální a rozšířené reality. Trochu ovšem pochybuji, že je většinová společnost bude chtít používat primárně pro imerzivní konferenční hovory ve virtuálních klaunských kostýmech – a už vůbec ne spravovaných právě Zuckerbergem.

Byla by ale chyba vnímat metavesmír jako nějaký příslib uživatelům Facebooku. „Dokážete si asi představit, proč se Zuckerbergovi, po měsících a letech kritiky jeho lo-fi sociálních sítí a aplikací, může zdát takovýto únik atraktivní,“ trefně poznamenává Ian Bogost v časopise The Atlantic.

Místo brouzdání na Facebooku nebo Instagramu určitě můžete jít spát nebo na procházku. Jenom Zuckerberg doufá, že to budete dělat v jeho dystopickém metavesmíru. Pochybuji, že s ním ale tento sen v této podobě mnoho lidí sdílí. Spíš než o potenciální eskapismus pro uživatele Facebooku se totiž jedná o eskapismus pro Zuckergberga.

Jakým krizím momentálně čelí Facebook? Proč ho žaluje americká Federální obchodní komise? A v čem spočívá ironie názvu metaverse pro jeho novou slibovanou službu? Poslechněte si komentář Matěje Schneidera.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.