7 komiksů ke čtení u vody. Parodie na Strážce, skandinávské krimi po česku i horor o důchodkyních

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Charles Burns – Naposled

Vzít komiks k vodě je trochu jako jít do kostela v bikinách. Neuctivost z toho jen kape, a tak si, než se začtete, nejdříve řádně utřete ruce. Teď už můžete.

Černá palice 1: Tajemství počátků

Když superhrdinové uvíznou na farmě v ryzím zapadákově, kde musí zapadnout mezi rednecky, je o zábavu postaráno. První díl série vzývaného scenáristy Kanaďana Jeffa Lemira, nakreslený Britem Deanem Ormstonem a kolorovaný špičkou svého oboru Davem Stewartem, už získal cenu Willa Eisnera za nejlepší novou sérii a lettering. Výrazné postavy mají pro sebe každá jednu kapitolu – například pětapadesátiletá superhrdinka Zlatuška Zlatonoška je uvězněná v těle devítileté dívenky, což vede k (ne)představitelným problémům během školní docházky. Stýská se jí „po jejích kozách“ a deprese tiší hojnými dávkami ginu a nikotinu. Zkuste ale v klidu pofelit, když chodíte do čtvrté třídy a za zády máte v lepším případě ředitelku, v horším šerifa. Podobnou krizí identity prochází i zbytek šestičlenné partičky tmelené bývalým boxerem Valdou Dardou, který bez zjevné superschopnosti musí udržet všechny nejen v utajení, ale i v pohodě. První kniha obsahuje úvodní šesticí sešitů a je příslibem, že se parodie na kultovní Strážce, paralelní světy DC Comics a superhrdinu Martian Manhuntera ještě pořádně rozjede.

Jeff Lemire & Dean Ormston, přeložila Alexandra Niklíčková, 192 stran, Comics Centrum (2018).

Černá palice 1: Tajemství počátků

Sestry Dietlovy

Jestli vám v hlavě zablikala při přečtení titulku světla sanitky z kultovního normalizačního seriálu Nemocnice na kraji města, tak se Vojta Mašek tetelí. Právě v modrém světle televize se v éře minulé dobře zapomínalo na zločiny režimu. Co do formátu a počtu stran nejvelkorysejší autorské Maškovo album ale tahá kostlivce ze skříně v řádně fiktivním i žánrovém hábitu a samozřejmě za pro něj typického absurdního humoru. Když se Věrka a Josefka po kávičce a dortíku rozejdou, jedna z nich zmizí a také je spáchán brutální zločin. Vše se dá ale napravit, protože možnosti plastické chirurgie jsou nedozírné. Budete se bát, smát, a pak zase bát.

Vojta Mašek, 248 stran, Lipnik (2018).

Sny mužů a těla žen: Čeští nakladatelé se honí za erotickým komiksem, ale jen za tím pro muže

Z komixu Gulliveriana od autora Milo Manara

Na zlatou žílu devátého umění – erotický komiks – přišli už i čeští nakladatelé a hodlají ji podle svých slov řádně vytěžit. O tuzemské komiksové scéně vysílá zájem o erotiku dvě zprávy: je už dostatečně velká, aby uživila větší množství velkoformátových celobarevných alb. Za druhé: komiks je u nás stále hlavně macho prostor.

Svatá Barbora

Skutečný případ týraných chlapců z Kuřimi a záhadné mladé ženy Barbory posloužil spisovateli Marku Šindelkovi, scenáristovi Vojtovi Maškovi a animátorovi Marku Pokornému k rozehrání fabule o posedlosti jedné novinářky, která se do neuvěřitelné kauzy ponoří s touhou přijít na to, co se tehdy kousek od Brna vlastně stalo a proč se mladá žena začala převlékat za dítě. Posedlá ale není jen ona, v porovnání s Barborou-Aničkou-Adamem se její obsesivní chování ještě dá pochopit. V chladných modrých tónech vře motanice vztahů a jejich motivací a viník a jeho motivy se usvědčují opravdu těžko. Album Svatá Barbora je dobrou tuzemskou odpovědí na fenomén severského krimi především díky vizualizaci Pokorného. Z komiksu ve studených modrých tónech zamrazí i v horkém odpoledni, stačí si jen vzpomenout na charismatiky, jimiž je posedlá současná společnost.

Vojta Mašek, Marek Šindelka & Marek Pokorný, 208 stran, Lipnik (2017).

Dlouhý zítřek a další příběhy

Francouz Moebius se za svého života nebál žádné příležitosti, která rozšiřuje obzory. Ať už šlo o drogy, či meditační techniky, vždy byl hlava otevřená. A čtenář při četbě jeho komiksů musí být také. V souboru krátkých příběhů jsou zastoupena témata politická i erotická, sci-fi & fantasy či společenská kritika francouzského maloměšťáka. Kresba je bravurní a výběr je přehlídkou stylů, které Moebius především pro časopis Métal hurlant vyzkoušel. Všechny příběhy autor okomentoval a pro ty, kdo jej příliš neznají, budou jeho dovětky příjemným překvapením. Legenda evropského komiksu, která ovlivnila např. vizuál filmu Blade Runner, si totiž na nic nehraje a poctivě se zpětně zamýšlí nad cestami, jež ve své tvorbě volila.

Moebius, přeložil Richard Podaný, 220 stran, Crew (2018).

Komix Svatá Barbora

Naposled

Výlety za hranice všedních dní přináší nejen prázdniny, ale i žijící legenda amerického avantgardního komiksu Charles Burns. Úzkostný svět, v němž se mezi svými ztělesněnými děsy potácí tintinovský hrdina Doug, byste ale u cestovní agentury pravděpodobně reklamovali. Psychedelické barvy a surrealistické (ne)pointy věrohodně skládají mysl mladého člověka, který odmítl dospět a převzít za sebe odpovědnost. Přesto Burns nemoralizuje ani nevychovává, naopak empaticky se prochází labyrintem myšlenek hrdiny, se kterým soucítí. Autor kultovní Černé díry nemá ve zvyku zjednodušovat svět mladých lidí jen proto, že už do něj věkem nepatří.

Charles Burns, přeložil Martin Svoboda, 176 stran, Trystero (2017).

Snění

Steampunkové kulisy a viktoriánská estetika kreslíře Terryho Dodsona hostí erotické fantazie lehounké jako vánek. Vnadná guvernantka Coralina přichází do sídla mladičkého lorda, aby jej rozptýlila od věčného vynalézání. Po požití nektaru se stává ovladatelnou a ztrácí schopnost rozeznat sen od skutečnosti. Příběh je i s několika literárními odkazy na Alenku v říši divů, Sněhurku či Robinsona Crusoea poměrně předvídatelný, ale na ten se tady nehraje. Středobodem je tělo guvernantky, odhalované především ve své horní polovině. Jednoduše soft erotika par excellence pro hetero muže, kteří se k vodě vydávají sami.

D. P. Filippi & Terry Dodson, přeložil Richard Podaný, 128 stran, Crew (2018).

Každá je v zenu. Známý český strip lapá stále více čtenářů

Ze stripu Zen žen

Noviny jsou mrtvé, slýcháváme už roky. Ale co kreslené stripy – rozkládají se pomalu s nimi? Na víkend, kdy v amerických denících přibyl proužek dvou až šesti oken, vzpomíná s láskou nejedna komiksová legenda. V Česku se prý už devátý rok čeká na pondělí, kdy Lela Geislerová servíruje porci humoru z ženského světa – Zen žen. Její vybrané stripy v závěru roku vyšly knižně.

Zen žen

Pravděpodobně nejznámější současný český komiksový strip Zen žen Lely Geislerové se v podobě knihy parádně vleze do boční kapsy batohu. Úzký formát kopírující povětšinou tři okna vtipně vykreslující život dnešní městské ženy po třicítce spolehlivě pobaví. Vybrané stripy jsou rozdělené do oddílů Partneři, Děti, Matka a Kamarádky. Oddíl práce chybí, tu Geislerová kreslí až teď, opět pro mateřský týdeník Respekt. O té si ale o dovolené stejně nikdo nechce číst.

Lela Geislerová & Martin Mach Ondřej, 224 stran, Paseka (2017).

Spustit audio

Odebírat podcast

Související