Automatky: Výchova dětí v bilingvních rodinách

„Mám sama tuhle zkušenost, moje děti jsou bilingvní a mohu říci, že jsem to neplánovala. Někdy se to v životě tak stane, člověk někoho potká, zamiluje se a nerozhoduje o tom, jestli ten druhý bude Čech, nebo cizinec.“ Lucie Scholl vede svou praxi v češtině, angličtině a němčině. Kromě rad s výchovou vícejazyčných dětí také vede terapie vícejazyčných párů.

„Nevidím v partnerství lidí z různých zemí problém, i když upřímně řečeno, k těm párovým problémům, které řeší každá běžná česká rodina, se k nim přidávají ještě ty interkulturní rozdíly. V rámci Evropy jsou menší. Když je jeden z páru z Asie, Afriky nebo z Arábie, je to těžší. A přidává se k tomu i ‚ztraceno v překladu‘, ztrácí se emoční konotace, dost často ve chvíli, když se lidé v páru dorozumívají třetím jazykem. Ale je to výzva navíc! A když se to podaří, je to ku prospěchu obou i ku prospěchu dětí. Děti jsou celkově otevřenější a tolerantnější, ví, že skutečnost není fixně daná, stůl není jen stůl, ale i Tisch a table,“ dodává Lucie Scholl.

Vícejazyčných rodin přibývá, nejen v Čechách, ale i v globálním měřítku. Čítají až 2/3 dnešní světové populace. Některé české rodiny hovoří na děti od narození anglicky a nepoužívají češtinu, aby bylo dítě připravené na cesty, když už se mu nedostalo zahraničního rodiče. Může tento způsob výchovy dětem spíše uškodit? Proč na děti mluvit ve svém rodném jazyce, co jazyk nese a kolik jazyků dítě v jedné domácnosti snese? V jakém věku dítě ideálně přesunout do jiného jazykového prostředí a jak se vypořádat s rodinným stěhováním do zahraničí? Na všechny tyto otázky odpovídáme v Automatkách. Poslechněte si rozhovor s Lucií Scholl.

Děti|foto: CC0 License