Batmanovské filmy vydělávají víc, ale komiksy jsou laboratoř pro nápady, říká komiksový historik
Česky právě vydaná kniha Temný rytíř: Historie Batmana a zrod nerdů mapuje celé dějiny jednoho z nejpopulárnějších superhrdinů. „Batman možná vydržel tak dlouho, protože dokáže reagovat na změny publika. I dnes máme odlehčenou verzi, jako je Lego Batman, ale i hlubokým hlasem mluvícího temného mstitele,“ říká komiksový historik Pavel Kořínek o hrdinovi, který se poprvé objevil už v roce 1939.
„Komiksy jsou pořád důležitou součástí batmanovské produkce,“ říká Pavel a naráží na to, že Batmana dnes můžeme vidět a slyšet také ve filmu, počítačových hrách, animovaném seriálu a nově také v dramatickém podcastu. „Nabízí obrovskou mnohost, do které můžete vstupovat hodně často. V USA vychází 20 nových sešitů každý měsíc.“
„Jedním z největších trendů v dnešním komiksu je ohromný nástup young adult. Vydavatelům se opět daří oslovovat tuhle věkovou skupinu čtenářů,“ říká Pavel. „Batman patří k těm konzervativnějším superhrdinům, ale z jeho světa mladší čtenáře oslovují třeba komiksy o Harley Quinn. Existuje také série, kde si Batmanův kostým obléká afroamerická postava,“ dodává.
Celkově je Batman v komiksu dnes podle něj v dobré kondici. „Jednu sešitovou řadu píše John Ridley, scenárista filmu 12 let v řetězech. Batmanovský svět navíc začíná být hodně provázaný. Jednotlivé řady vytváří komplexní příběhovou linii. Je v tom znát inspirace filmovým univerzem Marvelu,“ dodává Pavel.
Víc o šedesátkovém Batmanovi, z nějž by měl radost Václav Vorlíček, ale také o možnostech Batmana vyrovnat se filmovým superhrdinům Marvelu si poslechněte v rozhovoru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
