Bedřiška přežije! Ostravská kolonie prozatím unikla zbourání, co ji čeká v budoucnu?

24. září 2020

„Bedřiška vstala z mrtvých,“ říká Eva Lehotská, která stojí v čele místních už několik let. Obyvatelům bývalé dělnické kolonie před dvěma lety hrozilo vystěhování a celé lokalitě demolice. Dnes má před sebou revitalizaci a stavbu nových domů. Jak se to podařilo, si poslechněte v magazínu Spot. Uslyšíte v něm i rozhovor s Architekty bez hranic, kteří o Bedřišce natočili dokumentární film.   

Osada Bedřiška, tvořená několika ulicemi takzvaných finských domků jen pár zastávek od nádraží Svinov, má za sebou pohnutou minulost. Dřevěné domy se tu začaly stavět po druhé světové válce pro horníky z nedalekých dolů, stojí tu ale i několik cihlových budov, které pochází ze začátku minulého století. Bedřiška byla sice možná chudou, ale bezproblémovou kolonií.

Čtěte také

V 90. letech sem začal městský obvod, kterému pozemky i domy patří, stěhovat neplatiče a problémové občany. Z Bedřišky se stala problémová lokalita, což vyvrcholilo v roce 2010 žhářským útokem na jeden z domů. Tehdy se sami obyvatelé Bedřišky rozhodli se svou čtvrtí něco udělat.

„Za pomoci pracovníků dětského centra Bílý nosorožec a sociálního pracovníka Kumara Vishwanathana, který se dlouhá léta věnuje soužití Romů a bílé většiny, se začali o Bedřišku sami starat. Bedřišští si zvolili radu, celou lokalitu uklidili a začali pořádat nejrůznější společné akce,“ píše se v dva roky staré reportáži.

Dělnickí kolonie Bedřiška

Ačkoli jedinečnost místní komunity vyzdvihovali a vyzdvihují sociální pracovníci, občanské spolky, odborníci na bydlení nebo architekti, chtěla ji bývalá starostka obvodu Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková zbourat a postavit zde nové domy. Za kolonii ale bojovali nejen lidé z Bedřišky, ale i řada jejich podporovatelů.

Bedřiška má štěstí, že její zachování si přeje i ostravský magistrát. Město připravilo urbanistickou studii, podle které se budou bourat jen domy ve velmi špatném stavu, zbytek by se měl rekonstruovat a na místě by měla vzniknout i nová výstavba, respektující současnou architekturu Bedřišky.

Eva Lehotská stojí v čele místních za zachování Bedřišky

Hlavní zásluhu na udržení lokality ale mají místní obyvatelé. „Nečekali, že jim něco spadne do klína, ale sami hledali alternativy, sami bojovali za svoji vizi,“ říká Eva Lehotská. „Chodili jsme na každé zastupitelstvo, zajímali jsme se o každé rozhodnutí o Bedřišce a nabízeli argumenty, jak by to šlo udělat lépe,“ vysvětluje.

Na Bedřišce se během posledních let konaly nejrůznější sousedské akce a workshopy a probíhala tu i participativní setkání o architektonické podobě lokality. Mimo ostravských architektů se jich účastnili i Architekti bez hranic. Spolek teď zároveň natáčí spolu s Artyčok.tv dokumentární cyklus Architektura soužití a jeden z jeho dílů je právě o Bedřišce.

„V téhle dokumentární sérii se snažíme hlavně narušovat předsudky, které mají lidé o podobných lokalitách a jejích obyvatelích,“ říká Janek Rous z Artyčok.tv. Kromě Bedřišky natočil s Architekty bez hranic i film o mnichovském komunitním projektu pro uprchlíky Bellevue di Monaco. „Tam je krásně vidět, že když spolu dvě skupiny společnosti spolupracují a dokážou si nastavit pravidla, jak společně fungovat, tak z toho profitují obě strany,“ doplňuje ho Karolína Kripnerová. „A to je jedna z hlavních myšlenek, kterou bychom v Architektuře soužití chtěli ukázat,“ uzavírá architektka.   

Jak přesně bude revitalizace Bedřišky probíhat a kdo bude v bývalé dělnické kolonii v budoucnu bydlet? A jak se natáčí v údajných problémových lokalitách? Poslechněte si magazín Spot v audioverzi.

Kolonie Bedřiška v Ostravě
Obyvatelé kolonie Bedřiška
Obyvatelé kolonie Bedřiška
autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.